Pěkný článek.

Pisete pani Vero: "Praha byla narodnostne rozhadanym mestem". Proc? vzdyt to slo i jinak, Praha byla zemskym hlavnim mestem zeme Cechy. Druhym zemskym hlavnim mestem bylo Brno a tretim Opava. V Brne i Opave si zcela jinak pocinali. V Brne se Moravane a Mahrish dokazali domluvit se a sepsat dohodu nazvanou "Moravske Vyrovnani-Mahrishe Ausgleich". Ta fungovala tak , ze dalsi ctyri zeme monarrchie se rozhodly pro podobnou dohodu. Bylo to v roku 1904, bohuzel do roku 1914 to stihla (s uspechem) jen Bukovina, pak uz jen valecne silenstvi. Po roce 1918 Moravane navrhli nejakou odobu "Vyrovnani" pro celou CSR, nepochodili misto toho byly zruseny zemske samospravy, zemske snemy a legislativy. A rozhadanost pokracovala dal a byla nastoupena cesta k Mnichovu. Ceska rozhadanost pokracovala i po roce 1945, skoncila az 31. 12. 1992 a s ni i Ceskoslovenska republika. Neobnoveni zemskeho zrizeni v roce 1998 tehdejsim ministerskym presedou Zemanem, jeho zlovolnym sprasenim historickych zemskych hranic neprinese dobreho absolutne nic.

No, on sám mocnář byl proti válce a zcela jistě by proti válce Ferdinand d ́Este, který chtěl mocnářství reformovat směrem k, byť omezené, konfederaci. Tam byli hlavně proti Maďaři, byl to dost zatuchle feudální stát, ale rovněž se to nelíbilo velkosrbské politice, snaze ovládnout Balkán pod srbskou vládou. U velkosrbů byli např. Chorvati katoličtí Srbové mluvící dialektem. A tak plány Ferdinanda d ́Este dát např. Chorvatům vlastní sněm, bylo něco, co šlo proti těmto plánům. Dřívější anexe Bosna a Hercegoviny RU byla, která byla zaměřená spíše proti Osmanské říši, byla Srbům stále trnem v oku Správa RU jinak tuto oblast ohromně hospodářsky a kulturně povznesla. Velkosrbských nálad umně využívala Francie, která Srbsko silně vyzbrojovala a finančně držela nad vodou, proti RU, protože se obávala spojení RU a silně se rozvíjejícího sjednoceného Německa jako svého největšího rivala. Atentát se stal s vědomím nejvyšších politických a vojenských míst Srbska a určitě ne bez vědomosti Francie, která chtěla oblast destabilizovat, aby RU zaměstnala jinde než v Evropě. Srbové byli podporovány Rusy, kteří byli pod velkým vlivem francouzské lobby. Rusko na žádost Francie a podhozením nepravdivých zpráv o RU záměrech v tajnosti mobilizovali už měsíce před atentátem. Např, Francie podporovala a financovala stavbu železnic jen směrem RU hranicím, nikde jinde. Tam také byla nejhustší síť. Ono není všechno tak jednoznačné. Kdo a jak a s kým. Takže, mocenská politika není nic altruistického, nikdo by se nad nám nesmiloval, kdyby i po válce Francie nepotřebovala rozbít i RU. A když se to nehodilo, tak nás dali. A je jen naší prohrou, že jsme se o svojí svébytnost nervali. V tom vidím náš problém.

Jako přímý potomek těch vašich "von šmejdů" vám říkám: a) ano, legionáři byli zrádci, b) ano, byli to setsakra hrdinové, především ti na Rusi. A teď se s tím nějak popasujte.

Ty sebemrskačské články mám nejraději. A jak mám rozumět té vaší nenávisti k "von šmejdům"? Kvůli tomu, že jeden z nich dal kdysi přes ústa vašemu dědovi, tak jsou všichni šmejdi? Já se naopak domnívám, že většina z nich patří dodnes k české elitě.

Karma

Zde opravdu nemohu.

Paní Tydlitátová, také to tak vidím. A v mnohém tom špatném bohužel pokračujeme dodnes. My, Češi a Moravané jsme opravdu nikdy nebyli žádní rekové, ani hrdinové, z kterých by si jiné národy měly brát příklad. Spíš jsme byli odjakživa hašteřivý národ, který se dovedl sjednotit opravdu jen za zlých, až tragických časů. A jen co ty časy pominuly, začala ta naše provinční řevnivost nanovo. A ta adorace minulosti z doby obrození - a první republiky, je opravdu pokrytectví - i když to možná prospělo k záchraně českého jazyka. Ale naopak - zase popírání všeho dobrého, čeho jsme kdy jako národ a stát dosáhli, je zrovna tak škodlivé. Hlavně pro naše děti a mladé lidi, kteří málem ztratili hrdost že jsou Češi. A dnešek? Není o nic lepší, politici se přou o malichernosti - a důležité věci jim unikají. A média jim v tom bohužel často vydatně "pomáhají". Karma.

„Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru a malý ten, kdo zná jen malý cíl.“ - Svatopluk Čech

Některé národy se staly malými a zůstávají malými, protože v nich přebývá strach z velikosti.