Čas andělů

Tak je tady zase doba, kdy nejdelší noci v roce vedou lidi k zamyšlení, každého různě podle jeho přesvědčení, ale snad všechny k bilancování a vlídnému naladění vůči blízkým. Někdo pošle pozdravy přátelům a příbuzným, setká se s rodinou a oslaví návrat světla kosmického i duchovního, někdo nemá nikoho, ale zbyly alespoň hřejivé vzpomínky.

K vánoční výzdobě patří různí andělé a andělíčci v nejrůznějších podobách a provedení, zajisté povětšinou značně pohanském, však na různé anděly věří i neznabozi, jak se zdá. I kýčovití andělé přilétají v adventním čase, i všelijací esoteričtí. Inu, okřídlené bytosti fascinují lidstvo již odpradávna, vždyť jsou archetypálním vyjádřením dokonalosti nám stále nedostupné – kdo by nechtěl umět létat? A po ochranné blízkosti někoho, kdo nás nezavrhuje pro naše chyby a kdo nás nezklame, toužíme každý. Hm, někdy i věřící člověk pro samé anděly zapomíná na Nejvyššího... Ale nyní je na přemýšlení o různých nebeských bytostech více času než jindy. V těchto dnech nastává čas andělů, archandělů, cherubů a serafů.

Dnes chci připomenout něco z angelologie biblické, neboť pohlédnutím do Bible odfiltrujeme alespoň pracovně všelijaké ty bytosti křídlaté z jiných tradic. Inu v Bibli je to prosté: jak hebrejské slovo malach, tak řecké slovo angelos neznamená nic jiného než prostě posel. Ano, anděl je posel, někdo, kdo je vyslaný, nebo někdo, kdo přichází se zprávou. Takový pošťák, dalo by se říci. Vůbec nemusí mít křídla, ba ani svatozář či nějak výraznou podobu, jeho andělskost je dána jeho posláním. Zda jde o anděla, pak poznáme zpravidla podle toho, jaké poselství přináší, ale mnohdy to ani nepoznáme, neboť k poznání andělské zprávy musí být naladěn i její příjemce. Kdoví, kolik andělů bloudí po světě a nikdo jejich slova slyšet nechce?

Tak tady máme čas andělů a já s radostí připomínám nejen ty křídlaté vznešené krasavce, ale stejně tak, ba radostněji, ty anděly nenápadné, ty bez křídel a bez zlatých kadeří, ty anděly všedního dne. Každý, kdo se na mne v těchto dnech mile usmál, kdo mi řekl pár opravdu hezkých slov, třebas i dobrou anekdotu, aby zahnal chmury, každý, kdo se zastavil s přáním požehnaných svátků, je andělem. Každý, kdo poslal pohled, nebo třebas i mail, každý, kdo si našel pár vteřin na vlídné slovo a nelitoval času naťukat něco hřejivého na skype, každý, kdo si vůbec vzpomněl, je andělem. A také já bych byla ráda andělem alespoň někomu, však nelze pozdravit a potěšit všechny lidi, ale ty nejbližší ano, těm to dlužím. Táhli jsme spolu dlouhý rok, nebyl to rok snadný, po celý ten rok mi byli anděly, tak díky, buďte blaženi, moji milí.

I své čtenáře zdravím, přeji nejen krásné prožití svátků, každému podle jeho víry či nevíry, ale i dobrý další rok, přeji vám, aby v něm nebyly události smutné, a pokud ano, tedy překonatelně smutné, aby v něm bylo hodně událostí radostných a inspirativních, aby vás nezdolala nemoc, splín, ekonomická krize, zloba zlých lidí, přemíra práce nebo samota. Držte se, andělé jsou stále mezi námi, andělské slovo nic nestojí a vyléčí i všelijakou nemoc.