Semínka svobody, aneb smysl svátku Pesach
Jednou to bylo zjara, kdy se probouzí příroda a začínají polní práce, podruhé na podzim, kde je sklizeno a začíná doba užívání plodů. Stejně slavili počátky roku i Izraelci, podzimní Nový rok nám zůstal zachovaný jako Roš ha-šana, ale oslavujeme také jarní svátek Pesach, o kterém Tanach přikazuje: „Tento měsíc vám bude počátkem měsíců. Bude pro vás prvním z měsíců roku.“ (Ex 12,2).
Někdy zapomínáme na zakladatelský význam svátků Pesach. Jsou to svátky, kdy se tvoří další rok, kdy stejně jako o Roš ha-šana počíná další cyklus. Můžeme doufat, že tento rok bude dobrý, staré bude vymeteno jako Chamec (kvašené potraviny) a začne se pěkně s čistým stolem. Je to ovšem také počátek izraelského národa. Z otroků se rodí boží lid. Děti Izraele prožívají jaro svých svobodných dějin. Stejně jako dávní zemědělci zasívali obilí a vítali nově narozená jehňata, vyjitím z Egypta bylo zaseto něco významného. Když zpětně pohlížíme na slavné události, zdá se nám, že tehdejší lidé prožívali jakousi velkolepou slavnost, vždyť mohli osobně hovořit s Mojžíšem, osobně překročili moře, osobně stáli pod horou Sinaj.
Ale je pravděpodobné, že účastníci všech velkých událostí si málokdy velikost své doby uvědomují. Semínka jsou teprve kladena do půdy, kdo ví, jak vysoké stromy z nich vyrostou a zda neuschnou dřív než si jich kdo všimne? Můžeme si představit zástup otroků, kteří již večer prvního dne, nebo druhý den pociťovali únavu a strach, viděli tenčící se zásoby vody a tušili faraónův hněv za zády. Oficiálně šli sloužit Hospodinu kamsi do neznáma, ale věděli, že to je nejistý podnik a že s nimi Mojžíš plánuje cosi, co se nebude Egypťanům líbit. Jistě se ozývalo brblání, že se Mojžíš, Áron a Mirjam chovají nezodpovědně a že to špatně skončí.
O tom brblání vcelku nezakrytě informuje i Tanach. Cesta pouští byla únavná, nebezpečná a zdála se nekonečná. Kdo z tehdejších poutníků považoval událost vyjití z Egypta za počátek slavných dějin? Jistě, duchovní představitelé, kněží, proroci, Mojžíšova rodina a jistě i vzdělaní předáci tušili a věděli, že jde o mnoho, že jde snad o všechno, ale ti prostí lidé zřejmě jen šli a doufali, že se večer najedí a napijí, že je nezabije nepřítel, že je neuštkne had a nesklátí nemoc. Po první euforii si cenu nově nabyté svobody asi moc neuvědomovali.
Když slavíme Seder, slavíme fakt, že vykročením ke svobodě začaly dějiny Izraele jako svobodného národa. S odstupem již víme, že svoboda je tak cenná, že je garantována samotným Hospodinem a že si její počátek připomínáme po více než tři tisíce let. Ale během cesty pustinou si lidé možná mnohokrát kladli otázku, zda ta únava, bída a nejistota jsou tou očekávanou svobodou, a cítili se možná podvedeni svými vůdci. Namísto kvetoucích zahrad, slavností a zpěvu je čekala jen prašná a skalnatá země, jíž procházela vojska nepřátel. Svoboda na poušti nebyla příliš veselá, jak si vůbec užívat svobodu v koloně putníků ve dne a v noci v táboře hlídaném strážci před šelmami a nájezdníky? Osvobození vždy začíná jako malé zrnko zaseté zjara do země, setba s nejistou budoucností, cosi nepatrného, zdánlivě bezvýznamného. Možná zrnko sezobne pták, možná ani nevzejde, možná vzklíčí, ale seschne v žáru slunce. Ale i ty nejvyšší stromy jsou ve svých počátcích nepatrnými semínky.
Žijeme v době, kdy o své svobodě pochybujeme, mnoho lidí se ptá, zda naše svoboda není jen iluze. Jsme v situaci uprchlých otroků, kteří strádají v poušti nejistot a obav, ohlížejí se nazpět k jistotám plných hrnců a říkají, že otrokáři vlastně nebyli tak špatní. Jdeme pustinou a za zády se nám formují kruté mocnosti a démoni minulosti, namísto slibných vyhlídek vidíme jen nebezpečí a bídu. Přesto víme, že semínko svobody již bylo zaseto, že leží neviděno v hlíně a že vzejde. Na nás je, abychom je zalévali, abychom odháněli ptáky a abychom věřili, že nám za čas poskytnou stín větve košatého vonícího stromu.
----
Věra Tydlitátová
Válečná zranění
Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.
Věra Tydlitátová
Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi
Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.
Věra Tydlitátová
Zklamaly elity národa?
Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...
Věra Tydlitátová
Putlere, blíží se březnové ídy
Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:
Věra Tydlitátová
Po volbách
Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.
Věra Tydlitátová
Tolkien v pohledu religionisty
Když kolega Pavel Hošek avízoval vydání své studie o Tolkienově spiritualitě, dalo se očekávat, že v naší zemi půjde o počin nanejvýš pozoruhodný a na poli religionistiky příjemně osvěžující.
Věra Tydlitátová
Erika Bezdíčková nás opustila
Je tomu více než deset let, co jsem v Brně poznala paní Bezdíčkovou. Od té doby jsem za ní jezdívala a díky ní jsme poznala nejen Brno, ale i část jižní Moravy.
Věra Tydlitátová
Disidenti ve vatě a v brokátu
Dlouho jsem se snažila pochopit myšlení a motivy paní Lipovské. Poslechla jsem si její rozhovor, přečetla pár interview...
Věra Tydlitátová
Bojkoty Izraele jako pokrytecká nemoc západních intelektuálů
Boycott, Divestment and Sanctions Movement, česky Hnutí Bojkot, stažení investic a sankce, zkratkou BDS nebo Hnutí BDS, ...
Věra Tydlitátová
Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař?
Přemýšleli jste někdy nad názvem firmy Gilead Sciences pracující na léku Remdesivir, který nedávno přispěl k uzdravení Roberta Markoviče těžce zasaženého Covidem-19?
Věra Tydlitátová
Podbrdská spisovatelka Jana Poncarová
Mladá autorka Jana Poncarová vydala svoji rozsáhlou rodinnou ságu již před dvěma lety, nicméně do obecnějšího povědomí se kniha Podbrdské ženy dostává postupně.
Věra Tydlitátová
Úsvit módního intelektualismu
Před pár dny nás opustil skvělý rebel evropské filosofie Ladislav Hejdánek. Vzpomínáme na něj my, které učil v bytové univerzitě i na fakultě filosofické a kteří ho známe.
Věra Tydlitátová
Krize víří špinavé bahno
Pandemie čínské chřipky přináší mnoho nových zkušeností. Možná jen funguje jako čočka, která zvýraznila již stávající kvality mnoha statečných lidí, projevy solidarity, ale také temné obludnosti.
Věra Tydlitátová
Křeček a právo sodomské
Ve středu 19. února složil Stanislav Křeček slib veřejného ochránce práv do rukou xenofobního extrémisty Tomia Okamury, který je známý svým štítivým poměrem k pravdě a je z vůle českých mafiánů místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Věra Tydlitátová
Kdo parazituje na Lidicích?
V těchto dnech čteme o podivném angažmá novopečeného ministra kultury v Památníku Lidice. Lubomír Zaorálek vyzval k rezignaci ředitelku Mgr. Martinu Lehmannovou.
Věra Tydlitátová
První dáma české literatury
Dnes si připomínáme dvě stě let od narození Boženy Němcové. Kdo by neznal její pohádky, nebo Babičku? Veřejnoprávní média přinášejí řadu výborných dokumentů a adaptací jejích děl.
Věra Tydlitátová
O luskounech a jiných čínských masakrech
Když mi bylo dvanáct let, jeli jsme se školou na zájezd do Zoo ve Dvoře Králové na tehdy relativně nové safari.
Věra Tydlitátová
Hej, Slované...
Nic proti Slovanům, Germánům, Keltům atd., ale tohle všechno je haraburdí romatismu počátku 19. století.
Věra Tydlitátová
Belšasarova hostina na pražském Hradě
Prorok Daniel je postava, která ukazuje, jaký poměr má mít člověk ke zpupné moci. Píše se o něm, že se odmítl poklonit mocným. Bylo to dávno, pradávno, ale co se změnilo?
Věra Tydlitátová
Národní smrádek
Můj dědeček Karel byl italský legionář. Narodil se roku 1895 za císaře pána. On i jeho bratři měli ještě jména po členech císařského domu, protože, co naplat, císař František Josef byl mezi lidem dosti oblíben.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |