Abrahámovy děti

Proč se stal patriarcha Abraham praotcem věřících? Nebyl to ani silák, ani geniální stratég či politik, nepocházel ze vznešeného rodu a nebyl bohatý.

Spíš to byl člověk velmi mírný, který raději ustoupil, než by šel do konfliktu, opustil domov a stal se homelessem, pomáhal širokému příbuzenstvu u přátelům a spojencům, nic cizího si nebral, ba ani dar nechtěl přijmout, aniž se bohatě odměnil, za dědice si vybral pouhého otroka a podřizoval se přáním své ženy i svého synovce. Zdá se, že vždycky myslel víc na druhé než na sebe.

Jednoho dne seděl před svým stanem v posvátném háji a uviděl přicházet tři muže. Neměli křídla ani svatozáře, byli zaprášení a unavení. Abraham jim vyběhl naproti a hned je zval, aby je mohl pohostit. Komentátor Raši dokonce uvádí, že Abraham sedával před stanem právě proto, aby žádný poutník neprošel okolo nepovšimnut, aby každého pozval a pohostil. Host byl pro něj poslem Nejvyššího, a to je tajenství té pozoruhodné návštěvy, která vešla do dějin jako návštěva tří andělů. A když mu poslové oznámili, že hrozné město Sedóm bude smeteno pro svá provinění, Abraham začal odvážně smlouvat o záchranu každého sedómského darebáka.

Abraham jistě není vzorem proto, že by byl odborníkem v nějaké profesi, vědcem či filosofem, příkladným občanem Uru, nebo náboženským fanatikem, však i ty pověstné anděly hostil v pohanském věštebném háji, kam se uchýlil se svou vírou v Jediného a postavil oltář poblíž oltářů kenaánských poutníků. Ale to, proč se stal Abraham otcem věřících je jeho zájem o lidi, o vlastní stejně jako o cizince, jeho otevřenost, soucit a obětavost. To je velké dědictví, které odkázal všem svým dětem, Izraelcům, Židům, křesťanům i muslimům. Zapomenout na tohle dědictví znamená odmítat Abrahamovu víru.
—————