O privilegovaném soucitu

9. 11. 2017 9:36:20
Nepochybuji o tom, že je inženýr Miloš Zeman těžce nemocný. Na tom nic nezmění pohádky o tom, jak šla cukrovka na vandr, a o panické prostatě junáckého Adonise, ani hysterická reakce na neověřenou zprávu pana Svatopluka Bartíka.

Není správné radovat se z nemocí a zřejmě blízké smrti člověka Miloše Zemana, byť odchod, jakýkoliv odchod, snad nejhoršího z našich prezidentů může zemi značně pomoci a může oslabit proruskou kliku, vazby na mafiánské struktury i příval hulvátství, lží a cynismu. A tak ti slušnější ze Zemanových oponentů vyjadřují zděšení nad cynickými vtípky a poznámkami na jeho zdravotní stav a neskrývají soucit s tou lidskou troskou.

Přiznávám, že mi je lidská účast sympatická. Před smrtí jsme si rovni, i mafiánské monstrum budí přirozený lidský soucit a pokoru, pokud odchází na druhý břeh. To je vrozená reakce lidské bytosti, pokud již zcela nepotlačila svou lidskost a nestala se zrůdou. Dobrá, buďme pokorní a zachovejme určitou míru decentnosti, byť při veškeré kritice a při důrazném varování ve věcech a rozhodnutích politických.

Ale za úvahu stojí ještě jedna věc: proč nás dojímá právě pan inženýr Zeman a nikoliv desítky a stovky staříků a stařenek, ale i mladých smrtelně nemocných lidí, otců od rodin, maminek s nevyléčitelnými nemocemi a smrtelnými úrazy a dětí umírajících v nemocnicích právě v těchto dnech? Inu, nevidíme je. Nevidíme umírajícího bezdomovce, který někde dodýchává na chladném asfaltu špinavého podjezdu, bez pomoci, bez lidského slova. Nevidíme stařenku nebo dítě skonávající v bílé anonymitě nemocnice, nevidíme staříka umírajícího o samotě v chladném bytě. A to ani nemluvím o stovkách umírajících na bojištích nebo v bombardovaných městech.

Pravda je, že pan inženýr Zeman je i ve své nemoci privilegován. Sice je očividně zneužíván svou kamarilou, která jej vodí jako medvěda a do poslední chvíle využívá svých prebend, ale na druhé straně si to tento požívačný a ješitný pacient bohatýrsky užívá. Do poslední chvíle “kraluje” pode své poťouchlé vůle, uráží, lže, ponižuje a vyhrožuje. Užívá si své obžerství, opájí se v auře lichotek a užívá nejkvalitnější lékařskou i lidskou péči, jakou si nemůže dopřát nikdo z nás. Neleží někde opuštěný, je neustále obklopen pochlebovači, zmocňuje se světa a jeho pochybné slávy mezi mocnými, vlivnými, zábavnými soudruhy do poslední chvíle.

Cestuje a popíjí, veselí se a jako pověstný Sardanapal strhává s sebou do nicoty celou zemi, aby ukojil svou nenávist a touhu po pomstě za kdysi uraženou ješitnost. Lítost nad ním je vyvolána kamerami, které detailně snímají jeho chátrání, jeho podivně neživé oči, propadlé tváře, povislé rty. Nelitujeme ubožáky, na které se oko kamery neobrátilo za jejich života a ani ve smrti. Jsou nám v podstatě lhostejní. Odcházení inženýra Zemana je privilegované a je to mediální spektákl. Ano, vzbuzuje lítost, když se potácí a blekotá. Snad bychom však měli občas pomyslet také na ty neznámé, kteří pro objektivy nejsou tak zajímaví.

Eugène Delacroix: Sardanapalova smrt, olej na plátně, 3.92 x 4.96m (Muzeum Louvre, Paříž)

----------------------------

Autor: Věra Tydlitátová | čtvrtek 9.11.2017 9:36 | karma článku: 30.64 | přečteno: 1648x

Další články blogera

Věra Tydlitátová

Národní smrádek

Můj dědeček Karel byl italský legionář. Narodil se roku 1895 za císaře pána. On i jeho bratři měli ještě jména po členech císařského domu, protože, co naplat, císař František Josef byl mezi lidem dosti oblíben.

17.9.2018 v 10:08 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 675 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Na Čapkovi je všechno špatně?... Hm...

Jistý britský bohemista, Robert Burton Pynsent, si tak trochu zaprovokoval. Ostatně je prý ve shodě s některými mladými českými akademiky, že dílo Karla Čapka nestojí za nic.

2.9.2018 v 10:06 | Karma článku: 41.95 | Přečteno: 3207 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Tohle není pouze Den žen

8. březen býval u nás hromadně slaven jako Mezinárodní den žen. Byl to svátek původně zavedený v Americe, ale komunistům se podařilo tento svátek během jejich vlády důkladně zprofanovat.

9.3.2018 v 10:17 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 470 | Diskuse

Věra Tydlitátová

O původu medvídků

Plyšový medvídek je již více než sto let jednou z nejmilejších hraček, dárkem, uměleckým či sběratelským artefaktem.

10.2.2018 v 17:18 | Karma článku: 22.35 | Přečteno: 478 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

Ten, kdo pošpinil svátek 17. listopadu, jsou politici

Odvolám se na zajímavý dnešní článek Jana Jílka s názvem "Život, divadlo, politika není pro sraby". Je pro mne velmi inspirativní svým názvem a obsahem. Ale i název sám o sobě je jasně formulovaným názorem.

18.11.2018 v 21:34 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 202 | Diskuse

Alena Kulhavá

Proč žádat premiéra o demisi? Kdo z toho co má? Co potom dál?

Pokud uhrábnete uher po povrchu, rána hluboko hnisá. To ale není rána ani u Slonkové a Kubíka (případně kdo stojí za nimi), ani rána Babiše, Zemana, parlamentu, to je rána naše. Jaká? Co s tím?

18.11.2018 v 15:57 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 789 |

Hana Formánková

Dobré rady, jak se nakazit chřipkou aneb prudiče děti neposlouchají, zkuste to jinak

Pamatujete si, jak vás rodiče stále prudili: nechoď bos, už máš zase holý záda, vem si šálu, čepici, nepij tu studenou colu apod.? A vzpomínáte si, jak vám s tím šli na nervy?

18.11.2018 v 14:40 | Karma článku: 8.16 | Přečteno: 299 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Proč jsem stále muslimem?

To je otázka, kterou jsem dostal téměř po každém blogu kritizujícím některé islámské praktiky či chování muslimů a je to otázka, kterou si také sám sobě často kladu a budu se snažit na ni odpovídat.

18.11.2018 v 13:53 | Karma článku: 25.70 | Přečteno: 591 |

Petr Binder

Nejhůře placení herci?

Jednoznačně politici. I kdyby si přidali 100 %, nedosáhnou platů v Hollywoodu. Ovšem těm penězům odpovídají i slabé výkony.

18.11.2018 v 13:03 | Karma článku: 26.02 | Přečteno: 819 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz