Celý citát zní takto: „Kdybych měl misku plnou Skittles a řekl vám, že jen tři z nich vás zabijí, nabrali byste si plnou hrst? Takový je náš problém se syrskými uprchlíky.“ Tak hezky nám třídí lidi v nouzi páni politici. Také bychom mohli položit tuhle zapeklitou otázku takto: "Havaruje autobus a mezi pasažéry je vrah. Měli bychom na místo poslat záchranku a pomáhat zraněným? Co když mezi nimi pomůžeme i vrahovi?"
Ale nechme stranou nevhodné analogie. Zajímavější je původ přirovnávání lidí k jedovatým pochutinám zamíchaným mezi jedlé. Ovčáček i mladý Trump pouze parafrázovali mnohem známějšího autora z minulosti. První totiž tento neotřelý nápad s otrávenou mňamkou dostal jistý Julius Streicher, nacistický politik a propagátor antisemitismu. Od roku 1923 vydával list Der Stürmer, neblaze proslulý bulvár, jehož podstatnou náplň tvořily antisemitské útoky a nechutné karikatury dost podobné malůvkám v dnešním Protiproudu. Tento Streicherův časopis byl mohutně propagovaný vládou a jeho stránky byly vystavované na veřejných nástěnkách, aby si je mohl přečíst opravdu každý Němec, aniž si musel Stürmera koupit. V roce 1934 Streicher vydal v nakladatelství Stürmer pamflet Juden stellen sich vor.
Přestože měl Julius Streicher spory s předními nacisty a nakonec i s Hitlerem, ve svém vydavatelském působení úspěšně pokračoval a po válce byl jakožto válečný zločinec zatčen, souzen v Norimberku a za zločiny proti lidskosti odsouzen k trestu smrti. Byl oběšen 16. října 1946.
Dílo, jímž popravený nacista inspiruje politiky i dnes, je dětská ilustrovaná knížka Der Giftpilz, v níž Julius Streicher snaživě formoval myšlení německých dětí, jak se mít na pozoru před Židy. Matka poučuje malého Franze: "Oni se maskují, snaží se být přátelští, tisíckrát nás přesvědčují o svých dobrých úmyslech, ale nesmíme jim věřit. Židé jsou Židé a zůstanou jimi. Pro náš lid jsou jedem." Franz říká: "Jako jedovaté houby." Matka přitakává: "Ano, mé dítě, stejně jako jediná jedovatá houba může usmrtit celou rodinu, tak i samotný Žid může zabít celou vesnici, celé město a dokonce celý národ. Stejně jako je často těžké rozeznat muchomůrky od jedlých hub, tak je často velmi obtížné rozpoznat Žida jako podvodníka a zločince ..."
Pan Ovčáček je pouhým epigonem, správně měl uvést svůj zdroj.