Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Roš hašana a Jom kipur 5777

2. 10. 2016 18:07:07
Letos připadá Erev Roš hašana na 2. října 2016, Erev Jom Kipur připadá na 11. říjen 2016. Lešana tova u metuka Ať je další rok dobrý a sladký

Kdysi se Nový rok slavíval dvakrát v roce, bylo tomu tak ještě v Babylónii a v Sýrii a Izraelci se této blízkovýchodní rolnické a pastevecké zvyklosti drželi. Mělo to svou logiku, však i dnes počítáme roční doby od jara a zjara se radujeme z probouzející se přírody, byť většinou nežijeme mezi poli a vinicemi, ale ve městě, kde alespoň se ty parky zazelenají a začnou zpívat kosi. A na podzim začíná dětem a studentům, a pak taky učitelům, školní rok, je to také jeden roční cyklus, který původně odpovídá rytmu zemědělských prací. Ještě nedávno to tak chodilo: bylo sklizeno, děti už nemusely pomáhat na poli a mohly se jít učit do školních škamen. Však i to slovo škola, schola, znamenalo kdysi volno, volný čas na vzdělávání, když skončila práce. V dobách, kdy ještě téměř všichni naši předkové obdělávali půdu, platilo to pro ně také tak, obilí i ovoce bylo na podzim bezpečně sklizeno v sýpkách a ve stodolách a byl konečně čas na studium. Lidé mohli studovat Tóru, nebo číst klasiky, učit se jazyky, pozorovat oblohu, zkrátka zabývat se péčí o duši.

V naší tradici je Nový rok, Roš hašana, dobou, kdy se začíná odpočet dní lhůty k Jom kipur. Máme deset dní na to, abychom si dali do pořádku svědomí. To je první, čím má začít péče o duši i každé studium. Není dobré zaobírat se svatými věcmi se špinavýma rukama. V dnešní době možná to studium Tóry trochu odbýváme a upřímně řečeno, odbýváme i to světské studium. Ne, nechci navádět k nějakým předsevzetím, ta jsou nejkratší cestou do pěkného průšvihu. Ale čisté svědomí potřebujeme všichni, nevěřící i věřící, neučení i učení, chudí i bohatí, mladí i staří, neznámí i slavní. Čisté svědomí a čistý stůl, to je takový malý luxus, který si máme a můžeme dopřát na konci léta.

Smířit se s lidmi a smířit se s Hospodinem, to je dost náročný úkol, chceme-li to vzít pořádně. A brát to jinak než pořádně to nemá smysl, to je na nic, protože tohle se zašvindlovat a odbýt formalitami opravdu nedá. Židovská tradice si nepotrpí tak moc na city, nejde o to se dojímat a nechat se unášet všeobecným odpouštěním. Je to těžší, měli bychom napravit, co jsme všelijak povrtali a pomrvili. To je opravdu těžké, znamená to pěkně osobně zajít za těmi, kdo nám lezou na nervy, a pokusit se o smíření. Pokud to odmítnou, už to není naší věcí, ale odmítat podanou ruku je hřích. To zase platí i pro nás, když někdo odpuštění žádá. Je také třeba napravit různé škody, dluhy a všelijaké nesrovnalosti, aby nezůstalo jen u slov. Vrátit konečně ty půjčené knížky, peníze, sekačku na trávu... však víme. Musíme umět říct: „Promiň, zachoval jsem se ohavně chci to napravit.“ A taky se musíme aspoň pokusit to špatné napravit, abychom byli zapsáni do Knihy života.

Na podzim po svátcích Sukot začíná nový cyklus čtení Tóry, začínáme číst s čistým svědomím a s čistým stolem. Je to dobrý pocit. Dny se krátí, blíží se deštivý a smutný měsíc marchešvan, v němž nás nečekají žádné svátky a slavnosti, ano ten pochmurný listopad, který je u všech národů a kultů severní polokoule pokládán za neblahý a spojený se záhrobím a se smrtí. Ale my můžeme mít radost, protože můžeme začínat znovu bez zátěže vin, dluhů, rozmrzelosti, hněvu a křivd. Můžeme se radovat ze sklizené úrody, z knížek, z přátel i z Tóry.

Podzimní počátek roku má ještě jednu dobrou stránku – to nepříjemné si v tomto roce odbudeme hned na počátku a pak už to půjde jen ke světlu a k naději. Je zde podobnost se zapalováním světel na svátek Chanuka, jak rozhodl moudrý Rabbi Hillel: nejprve zapalujeme jen jedno světlo a pak přidáváme, protože je naší dobrou tradicí, že světla, radosti, přátelství, učenosti a moudrosti má vždy přibývat a nikoliv ubývat. Temná část roku od Roš hašana až po Chanuku je dobou očištění, ticha, soustředění a sdílení. Je to nejduchovnější část roku. Vlastně je to moc krásná doba.

---

Psáno pro ŽO Brno

------------------------------------------------------

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Věra Tydlitátová | neděle 2.10.2016 18:07 | karma článku: 24.50 | přečteno: 548x


Další články blogera

Věra Tydlitátová

Tohle není pouze Den žen

8. březen býval u nás hromadně slaven jako Mezinárodní den žen. Byl to svátek původně zavedený v Americe, ale komunistům se podařilo tento svátek během jejich vlády důkladně zprofanovat.

9.3.2018 v 10:17 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 377 | Diskuse

Věra Tydlitátová

O původu medvídků

Plyšový medvídek je již více než sto let jednou z nejmilejších hraček, dárkem, uměleckým či sběratelským artefaktem.

10.2.2018 v 17:18 | Karma článku: 21.23 | Přečteno: 403 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Lockerbie žaluje

Krátce před vánočními svátky, 21. prosince roku 1988, zazněla z Hlasu Ameriky, který jsme tehdy poslouchali, děsivá zpráva. Letadlo s 259 lidmi na palubě se po dokončeném teroristickém útoku zřítilo na skotské město Lockerbie.

21.12.2017 v 9:47 | Karma článku: 21.20 | Přečteno: 654 | Diskuse

Věra Tydlitátová

O privilegovaném soucitu

Nepochybuji o tom, že je inženýr Miloš Zeman těžce nemocný. Na tom nic nezmění pohádky o tom, jak šla cukrovka na vandr, a o panické prostatě junáckého Adonise, ani hysterická reakce na neověřenou zprávu pana Svatopluka Bartíka.

9.11.2017 v 9:36 | Karma článku: 30.14 | Přečteno: 1586 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Laďka Sindlerova

Jak mi Dorotka se svým skvělým instinktem pomohla.

Byly jsme docela solidní dvojka, ale trojku nedala, to fakt ne. Jen ona, já a nikdo třetí. Ať už to byl pošťák, co přivezl balík nebo jen někdo, kdo běžel za plotem k zastávce trolejbusu, dávala jim pěkně zabrat. Fakt byla umanutá.

26.4.2018 v 12:12 | Karma článku: 9.46 | Přečteno: 155 | Diskuse

Jana Mrázková

Nosné téma: porod!

Ještě tak před dvaceti lety, když se chlapi sešli, mluvili o vojně. A my holky o porodech. Se zrušením povinné vojenské služby chlapům téma ubylo, avšak holky rodí dál a to jim nikdo nevezme.

26.4.2018 v 0:00 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 446 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Můžeš i ty

Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne.“ (Lukáš 9,23)

25.4.2018 v 21:31 | Karma článku: 12.00 | Přečteno: 121 | Diskuse

Vít Olmer

Frigo si chtěl dopřát radost

Na Malé Straně se prodírám džunglí turistů. Jsou jako tyranosauři, odstrkují občana do vozovky. Zřejmě i ti slušní ve stádu zpitomí a, jak známo z historie, mohou se státi nebezpečnými. Nejen na chodníku.

25.4.2018 v 19:51 | Karma článku: 15.38 | Přečteno: 548 | Diskuse

Libuse Palkova

Lateránské smlouvy

To že komunisté utlačovali církev bylo určitě špatné, ale ne ojedinělé, a proto použít to jako důkaz jejich naprosté zvrácenosti - nepopírá to, že režim zvrácený nebyl-není úplně přesné. Komunismus nebyl v boji s církví jediný.

25.4.2018 v 19:12 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 447 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.