Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dva nebo tři Bohové?

27. 01. 2016 17:31:03
V diskusích občas slýchávám variace na jakýsi zásadní rozpor mezi Bohem Starého zákona a Bohem Nového zákona. Anebo, chcete-li, mezi zákonem a milostí, krutými pravidly a láskou.

Mezi přemýšlivými laiky je to dost rozšířený dualismus, kterým se pokoušejí učinit Bibli stravitelnější. V posledních měsících pak tyto argumenty zaznívají při srovnávání Bible s Koránem. „Ano, v Bibli jsou také kruté pasáže, ale to je ve Starém zákoně, my však máme Nový zákon. Starý zákon a Korán jsou násilné knihy a pro nás neplatí.“

Vzhledem k tomu, že v aktuálně vznícené debatě o islámu patří tyto argumenty k těm vážnějším a jsou předkládány lidmi přemýšlivými, stojí za bližší prozkoumání. Máme zde jednak pokusy o pochopení Koránu, ale v základu té otázky je hlubší otázka dualismu v židovském a křesťanském myšlení, ale i trocha historického bádání. Doufám, že několik skromných poznámek, které nyní přičiním, prospěje nejen v debatě o islámu, ale snad i v debatě o monoteismu vůbec. Ostatně teologové, religionisté a historikové tyto věci dobře znají, nejde o nic nového.

Hospodin je jeden

Především je třeba zdůraznit základní vyznání všech tří zmíněných náboženství, totiž, že Hospodin je jeden, jediný a jedinečný. Není jiný Bůh křesťanů (hodný) a jiný Bůh židovské Bible (krutý) a jiný Bůh muslimů (Alláh). Všichni vyznáváme stejného Boha.

Nejstarší knihy Starého zákona, jimiž byly patrně spisy dnes nazývané Deuteronomium, v Bibli pak Kniha zákona, jsou doloženy z doby reformátorského krále Jošiáše ze 7. století před Kr. Je vcelku jisté, že v ústní podobě existovaly izraelské a židovské základy biblického materiálu o několik staletí déle a některé příběhy lze doložit dokonce až o tisíce let do minulosti. Nicméně důležité pro Izrael bylo to, co bylo sepsáno, co tedy tvoří základ Tóry, Proroků a Spisů. Starověcí teologové z vážných důvodů mnohý mytologický materiál do Bible nezařadili. Je vcelku lhostejné, přičteme-li tu opatrnost jejich genialitě, ideologickým zájmům, či Hospodinově inspiraci, starozákonní kánon se uzavíral postupně zhruba od návratu Židů z babylónského zajetí až po konec 1. století křesťanské éry a nyní je uzavřený.

Přestože redaktoři mnoho tradic opustili, naopak mnohé velmi pietně zachovali a vložili do základů náboženského dědictví. A mezi nimi i prastaré právní normy kočovných pastevců, stepních bojovníků a zemědělců. Ty zákony byly vhodné pro malé komunity, v nichž se všichni nejen osobně znali, ale byli tak či onak pokrevně spřízněni, na vzájemné solidaritě a na přísné kázni záviselo přežití v drsných přírodních podmínkách a pod tlakem nepřátelských kmenů. Každá vzpoura jednotlivce bytostně ohrožovala celou komunitu, společnost stála na pevných rodinných vztazích a na absolutní věrnosti klanu a společnému kultu. V takové společnosti nebylo možné soudit jinak než přísně a krutě každý krok k rozkladu a každou zradu. Proto to kamenování a upalování a jiné drakonické tresty. Je pravděpodobné, že nakonec bylo takových rozsudků vyneseno velice málo, protože každý věděl, co by ho za zločin čekalo. Není vyloučeno, že většina těchto zákonů zůstala proklamacemi a možná ani nebyly v praxi uplatněny. A pokud výjimečně ano, zachovaly se o nich záznamy, to jsou právě ty texty, které v nás budí odpor. Sami Židé si byli vědomi problematičnosti těchto pravidel, která byla sice zapsána v nejsvatějších knihách, ale pro „moderní“ život v městech a v konsolidovaných státech se již příliš nehodila. Jistě, vždy žili fundamentalisté, kteří trvali na doslovném uplatňování každého výroku v Písmu, ale většinové mínění bylo, že je třeba text interpretovat. Interpretace je vše! Asi od konce 6. století, kdy podle tradice vykonávalo zákonodárnou moc tzv. Velké shromáždění (Kneset hagdola), učenci tvrdili, že kromě psané Tóry byla na Sinaji zjevena též ústní Tóra, tedy právní a náboženská interpretace biblických zásad. Byly vynášeny soudní výroky založené na aktualizovaném výkladu, tato praxe zvaná halacha pak formovala judaismus až k sepsání Mišny a Gemary a platí podnes.

Fundamentalismus

Není tedy pravda, že by současní Židé uznávali Tóru a její drakonické soudy v nezměněné a fundamentalistické krutosti na rozdíl od křesťanů. Ve skutečnosti se v době vznikajícího křesťanství židovské etické a právní vědomí nelišilo od křesťanského, ony disputace známé z Talmudu i z Nového zákona jsou spíše tehdy velmi oblíbenými teologickými diskusemi, které sloužily k tříbení názoru a byly převážně teoretické. Většina židovských myslitelů by odmítla například kamenování, či jakýkoliv drakonický trest. V základním textu židovského práva, halachy, jímž je Babylónský talmud, máme zaznamenánu zajímavou právní rozpravu morálních a náboženských autorit: Sanhedrin měl jurisdikci na území Země i mimo ně. Sanhedrin, který vynesl rozsudek smrti jednou za sedm let, je zván vražedným tribunálem. Rabi Eliezer bar Azaria řekl: „Jednou za sedmdesát let.“ Rabi Tarfon a Rabi Akiva (řekli): „Když jsme byli my členy sanhedrinu, nikdo nebyl odsouzen k smrti.“ Rabban Simeon ben Gamliel odpověděl: „ A oni se mnohokrát chvěli nad krveprolitím v Izraeli.“ (Bavli, Makot 7a)

Bez iluzí však můžeme předpokládat, že i v židovské zbožné komunitě byla řada fundamentalistů, pro něž poprava rouhače byla náboženskou povinností. Bylo tomu ale jinak v dějinách křesťanství? Na jedné straně zde máme imperativ bezpodmínečné lásky k bližnímu, na druhé straně strašlivé pronásledování jinověrců a kacířů. Mučení a náboženské války. Ani Nový zákon bez kvalifikovaného výkladu není zcela bezpečným čtením. I zde nacházíme podivně kruté a anachronické pasáže. Mezi ty méně známé patří příběh o manželích Ananiášovi a Safiře ze Skutků apoštolských. Manželé prodali pole, část peněz si ponechali a část přinesli apoštolům. Protože zapřeli odloženou sumu, byli oba potrestáni smrtí. Když Petr Ananiáše pokáral za lež, ten padl k zemi, zanedlouho stejně náhle zemřela i jeho žena. (Skutky 5, 1-11)

Ať již si myslíme o hamižnosti, zpronevěře či neupřímnosti cokoliv, smrt za takový prohřešek se jeví stejně krutá jako starozákonní kamenování za nedodržení šabatu či za smilstvo. Pravda, Petr ty nešťastné manžele nepotrestal osobně, ale jak se jejich trest srovnává s představou o laskavém novozákonním Bohu? Proč nedal těmto zbloudilým křesťanům druhou šanci?

Skutečnost je zkrátka taková, že nejsou dva Bohové a Starý zákon není inspirovaný jiným duchem než Nový zákon. Ambivalence mezi láskou, spravedlností, poznáním a tajemstvím patří k běžnému životu i k víře. Vlastě je paradoxem, že v Koránu je těch krutých míst méně než v Bibli, snad proto, že je tam méně epiky a vůbec je to text kratší. Fundamentalisté budou vždy chtít kamenovat nebo upalovat, ve jménu doslovného čtení svatých textů zapomenou na soucit. Moudří lidé si i z těch nejkrutějších výroků vezmou ponaučení a nebudou přivádět na svět utrpení, v pokoře před Jedinou autoritou v Nebesích budou hledat pravdu, spravedlnost a lásku k celému stvoření. Ano, to dělají židovští učenci, křesťané i muslimové, těch vražedných fanatiků je opravdu jen menšina.

----

Psáno pro Chritnet

-------------------------------------------

Autor: Věra Tydlitátová | středa 27.1.2016 17:31 | karma článku: 20.40 | přečteno: 589x

Další články blogera

Věra Tydlitátová

O privilegovaném soucitu

Nepochybuji o tom, že je inženýr Miloš Zeman těžce nemocný. Na tom nic nezmění pohádky o tom, jak šla cukrovka na vandr, a o panické prostatě junáckého Adonise, ani hysterická reakce na neověřenou zprávu pana Svatopluka Bartíka.

9.11.2017 v 9:36 | Karma článku: 28.74 | Přečteno: 1396 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Konec českého národa

Ta politická i morální krize, kterou si nyní dost lidí uvědomuje, není nic nového, tam jsme vykročili již zvolením technokratického prognostika Václava Klause do čela státu.

28.10.2017 v 14:02 | Karma článku: 24.67 | Přečteno: 1431 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Tomio Okamura neslibuje nic dobrého. Nabízí ostnatý drát

Ještě nedávno slibovali populisté pečené holuby do huby a pivo v kašnách zdarma. Ne tak úplně, ale vždy dbali na to, aby slíbili pěkné věci. Proto se jim říká populisté.

6.10.2017 v 12:08 | Karma článku: 20.94 | Přečteno: 1162 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Naštvané matky pořádají štvanici na zdravý rozum

Poněkud komický spolek nazvaný příznačně Naštvané matky názorně ukázal, kam až může zavést iracionální rozčílení a obratná manipulace jinak zřejmě nenápadné a pořádkumilovné lidi.

23.9.2017 v 10:39 | Karma článku: 25.18 | Přečteno: 2045 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Bělobrádek maskovaný antisemita?

Aneb daně-platit či neplatit? Včerejší blog o daňových rájích vzbudil diskuzi, ve které někteří blogeři, spíše než aby diskutovali o tématu samotném, nadávali autorce kvůli levicovým názorům.

24.11.2017 v 9:22 | Karma článku: 10.87 | Přečteno: 280 | Diskuse

Marek Valiček

Nepřál by sis k vánocům kreativního elegána?

Časáky se v současnejch dnech předháněj v tom, kdo z nich na svých stránkách nabídne ty nejlepší tipy na vánoční dárky. Je to sice zábavný, ale je toho moc.

24.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 136 | Diskuse

Jana Slaninová

Hubnu, protože už jsem si na ni neviděla!

Holky mají svá tajemství. Někdy se k nim náhodou nachomýtnu, když si občas s lidmi povídám o tom, co je baví nebo co mají rádi.

24.11.2017 v 8:11 | Karma článku: 13.71 | Přečteno: 483 | Diskuse

Václav Toman

Jak vám pomůže sport při jednání s lidmi v práci a v životě?

Doba čtení: 3 minut Sport pomáhá zlepšovat fyzickou kondici, ale nejen to. K čemu je sport ještě dobrý kromě zlepšování fyzické kondice?

24.11.2017 v 8:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 63 | Diskuse

Helena Vlachová

O vyšinutí dnešních dnů

Ještě jednou se vrátím k sexuálnímu harašení, z něhož se vytváří novodobé hnutí, které útočí proti mužům

24.11.2017 v 6:41 | Karma článku: 22.73 | Přečteno: 425 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.