Slušný člověk cizí poštu nečte
Zmíněného webu jsem si povšimla již před několika lety, protože mě ti obránci rasy tehdy poctili svou pozorností a uvedli v jakémsi seznamu nepřátel. Jejich stránky působí amatérsky a hloupě, autoři ani neumějí získat aktuální informace a podrobná fakta. Ale dělá pro ně šikovný hacker, který se umí nabourávat do e-mailů.
Stalo se to nedávno i mně, proto nyní znovu uveřejňuji články, které mi hackeři na tomto blogu promazali. Otázka je, jaký význam mají zveřejněné zprávy z vykradené pošty, vypadá to tak, že pachatelé ani neumějí posoudit, co je podstatné a co je jen hloupost. Zveřejňují to, co sami považují za důležité, ale jsou to nevinné věci. Většina lidí, kterým se takto nabourali do schránky, to ani nehlásí policii, pokud to někdo z mých známých policii dal, nic z toho nebylo. Je trochu smutné, že se tímto jevem veřejnost začala zabývat až v momentě, kdy to postihlo pana premiéra. Myslím, že práva pana premiéra by neměla být chráněna více než práva kohokoliv z nás, obyčejných občanů. Je úplně jedno, co si píše pan Vašek Vomáčka a co si píše pan Bohuslav Sobotka. Nikomu z nás do toho vůbec nic není. Hrabat se v cizí poště je ubohé.
Cudnost médií, která píší o úniku či zveřejnění, je roztomilá. Ve skutečnosti samozřejmě jde o sprostou krádež, porušení listovního tajemství a agresi ze strany zločinců. Není vůbec důležité, co v těch mailech je, slušný člověk cizí poštu nečte. Tím spíše ji nepublikuje. Novináři, která zveřejňují a komentují premiérovy dopisy, němě přiznávají, že si za zdroj informací zvolili rasistickou mediální žumpu a kriminálníky.
Ne, není podstatné to, jak dobře měl premiér zaheslovanou schránku. Posílám-li psaný dopis, dávám jej do papírové obálky a tu zalepím. Je snad nedobytná? Vždyť stačí papír roztrhnout a dopis si přečíst. Není to těžké, zvládne to i malé dítě, ale prostě se to nedělá. Již od starověku existuje cosi jako listovní tajemství. A listovní tajemství není pouze morální závazek, pamatuje na ně i zákon.
§ 239 trestního zákona hovoří jasně:
(1) Kdo úmyslně poruší listovní tajemství
a) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti, při poskytování poštovní služby nebo jiným dopravním zařízením, nebo
b) zprávy podávané telefonem, telegrafem nebo jiným takovým veřejným zařízením,
bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.
Je děsivé, že u nás mohou oficiální, a dokonce prestižní, média zveřejnit cizí poštu, nebo se mohou publicisté přiznat, že ji četli, neboť ji komentují. Kdo pak tyto zveřejněné maily čte, dělá totéž, jako by trhal cizí obálky a slídil po cizích dopisech.
Já stejně jako slušní lidé v této zemi vykradenou poštu číst nebudu a velice doufám, že za tu hackerskou ekvilibristiku půjde někdo natvrdo sedět.
-
Věra Tydlitátová
Válečná zranění
Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.
Věra Tydlitátová
Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi
Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.
Věra Tydlitátová
Zklamaly elity národa?
Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...
Věra Tydlitátová
Putlere, blíží se březnové ídy
Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:
Věra Tydlitátová
Po volbách
Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.
Věra Tydlitátová
Tolkien v pohledu religionisty
Když kolega Pavel Hošek avízoval vydání své studie o Tolkienově spiritualitě, dalo se očekávat, že v naší zemi půjde o počin nanejvýš pozoruhodný a na poli religionistiky příjemně osvěžující.
Věra Tydlitátová
Erika Bezdíčková nás opustila
Je tomu více než deset let, co jsem v Brně poznala paní Bezdíčkovou. Od té doby jsem za ní jezdívala a díky ní jsme poznala nejen Brno, ale i část jižní Moravy.
Věra Tydlitátová
Disidenti ve vatě a v brokátu
Dlouho jsem se snažila pochopit myšlení a motivy paní Lipovské. Poslechla jsem si její rozhovor, přečetla pár interview...
Věra Tydlitátová
Bojkoty Izraele jako pokrytecká nemoc západních intelektuálů
Boycott, Divestment and Sanctions Movement, česky Hnutí Bojkot, stažení investic a sankce, zkratkou BDS nebo Hnutí BDS, ...
Věra Tydlitátová
Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař?
Přemýšleli jste někdy nad názvem firmy Gilead Sciences pracující na léku Remdesivir, který nedávno přispěl k uzdravení Roberta Markoviče těžce zasaženého Covidem-19?
Věra Tydlitátová
Podbrdská spisovatelka Jana Poncarová
Mladá autorka Jana Poncarová vydala svoji rozsáhlou rodinnou ságu již před dvěma lety, nicméně do obecnějšího povědomí se kniha Podbrdské ženy dostává postupně.
Věra Tydlitátová
Úsvit módního intelektualismu
Před pár dny nás opustil skvělý rebel evropské filosofie Ladislav Hejdánek. Vzpomínáme na něj my, které učil v bytové univerzitě i na fakultě filosofické a kteří ho známe.
Věra Tydlitátová
Krize víří špinavé bahno
Pandemie čínské chřipky přináší mnoho nových zkušeností. Možná jen funguje jako čočka, která zvýraznila již stávající kvality mnoha statečných lidí, projevy solidarity, ale také temné obludnosti.
Věra Tydlitátová
Křeček a právo sodomské
Ve středu 19. února složil Stanislav Křeček slib veřejného ochránce práv do rukou xenofobního extrémisty Tomia Okamury, který je známý svým štítivým poměrem k pravdě a je z vůle českých mafiánů místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Věra Tydlitátová
Kdo parazituje na Lidicích?
V těchto dnech čteme o podivném angažmá novopečeného ministra kultury v Památníku Lidice. Lubomír Zaorálek vyzval k rezignaci ředitelku Mgr. Martinu Lehmannovou.
Věra Tydlitátová
První dáma české literatury
Dnes si připomínáme dvě stě let od narození Boženy Němcové. Kdo by neznal její pohádky, nebo Babičku? Veřejnoprávní média přinášejí řadu výborných dokumentů a adaptací jejích děl.
Věra Tydlitátová
O luskounech a jiných čínských masakrech
Když mi bylo dvanáct let, jeli jsme se školou na zájezd do Zoo ve Dvoře Králové na tehdy relativně nové safari.
Věra Tydlitátová
Hej, Slované...
Nic proti Slovanům, Germánům, Keltům atd., ale tohle všechno je haraburdí romatismu počátku 19. století.
Věra Tydlitátová
Belšasarova hostina na pražském Hradě
Prorok Daniel je postava, která ukazuje, jaký poměr má mít člověk ke zpupné moci. Píše se o něm, že se odmítl poklonit mocným. Bylo to dávno, pradávno, ale co se změnilo?
Věra Tydlitátová
Národní smrádek
Můj dědeček Karel byl italský legionář. Narodil se roku 1895 za císaře pána. On i jeho bratři měli ještě jména po členech císařského domu, protože, co naplat, císař František Josef byl mezi lidem dosti oblíben.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |