Nový rok stromů - Tu bišvat 5777

11. 02. 2017 8:08:06
Staří Izraelci žili obklopeni mnoha národy a mnohdy nepřátelskými kmeny, které vnímali jako pohany, tedy jako lid věřící v cizí a nepravé bohy.

A projev pohanské víry mnohdy zahrnoval výrobu různých idolů ze dřeva stromů, dále kult stromů, keřů a posvátných hájů, nebo se v hájích konaly oběti Baalovi či Ašeře. Mnozí izraelští proroci pak kritizovali modlářství spojované se stromy. Například Ješajahu (Izajáš 1, 28-30) hned na počátku svého spisu varuje: Zkáza nevěrných a hříšníků však bude stejná, zajdou ti, kdo opustili Hospodina. Budou zahanbeni pro mohutné stromy, po nichž jste dychtili, budete se stydět za zahrady, které jste si zvolili. Budete jako posvátný strom, jemuž vadne listí, jako zahrada, v níž není vody.“ Z podobných odsudků kultu stromů bychom mohli nabýt dojmu, že Izraelci měli k přírodě nedůvěru, nebo snad až odpor, protože všelijaké ty studánky, lesy a háje byly místem pohanských slavností a sídlem různých nepravých božstev. Skutečně někteří teologové dříve zdůrazňovali, že hebrejská Bible učinila člověka pánem přírody, že Stvořitel dal celou přírodu člověku k ovládnutí a využívání. V moderní době se toto užívání snadno zvrhávalo ve zneužívání a drancování.

Ale nyní žijeme v čase, kdy zelené stromy padají pod pilami a lesy ustupují lidským sídlům a polím. Dokonce jsme zašli tak daleko, že i kdysi nedostupné pralesy v odlehlých zemích mizí z povrchu planety děsivou rychlostí a s nimi vše, co v nich po celé věky žilo. Také už víme, jak nebezpečné tohle ničení zdrojů pro nás je. Proto je namístě se znovu ptát, jak se naše tradice umí o stromy, rostliny a zvířata postarat. V Tanachu nalézáme i pro tuto starost dobré vzory a příklady. Praotcové stromy sázeli. V Berešit čteme: A Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného.“ (Genesis 21,33) Jindy čteme, že pod památnými stromy pochovávali své zemřelé. Když doputoval Jákob se svou rodinou do Bét-elu, vypráví se v knize Berešit: Zde zemřela Rebečina chůva Debora a byla pochována dole u Bét-elu pod posvátným dubem, který pojmenoval Posvátný dub pláče.“ (Genesis 35,8). A takových míst nalezneme celou řadu, stromy buď rostly na významných místech, byla jim přiznávána ochrana a úcta, bývaly vysazovány v okolí Chrámu a koneckonců i zlatá menora byla symbolem kosmického stromu. Nepřekvapí proto, že židovská tradice navzdory odsuzování modlářství pod stromy vedla k ustanovení zvláštního svátku, jímž je Nový rok stromů, Tu bišvat.

Tento svátek začíná nabývat velkého významu v Erec Jisrael, kde je každý strom vzácným pokladem a příslibem obnovy. Stejně tak ale má význam pro celý svět, pro nové pochopení významu přírody. Stromy stejně jako jiné bytosti již nemají být kořistí danou k nekonečnému využívání, ale máme jim rozumět jako partnerům ve Stvoření. Nový rok stromů se slaví v době, kdy v Izraeli začínají kvést mandloně, začínám jím vegetační cyklus. V dobách, kdy stával Chrám bylo v této době zvykem vybírat a označovat první kvetoucí větvičky, z nichž budou sklizeny první plody pro oběti. Je to také příslib jara, protože i v tuhé zimě, navzdory chladným dešťům, větru a někdy i sněhu, mandloně ohlašují návrat slunce. Po mandloních se přidávají další a další stromy, jejich bílé, růžové a žluté květy jsou oslavou obnoveného života. Sedm druhů plodů těchto stromů pak symbolizuje požehnání Svaté země. V našich končinách bývá o svátku Tu bišvat ještě tuhá zima. Ale i tak nám tento svátek připomíná naději, že se brzy probudí stromy a rostliny a s nimi i nové naděje.

Letos oslavíme Nový rok stromů 11. února.

---

Autor: Věra Tydlitátová | sobota 11.2.2017 8:08 | karma článku: 16.72 | přečteno: 271x

Další články blogera

Věra Tydlitátová

Národní smrádek

Můj dědeček Karel byl italský legionář. Narodil se roku 1895 za císaře pána. On i jeho bratři měli ještě jména po členech císařského domu, protože, co naplat, císař František Josef byl mezi lidem dosti oblíben.

17.9.2018 v 10:08 | Karma článku: 21.44 | Přečteno: 725 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Na Čapkovi je všechno špatně?... Hm...

Jistý britský bohemista, Robert Burton Pynsent, si tak trochu zaprovokoval. Ostatně je prý ve shodě s některými mladými českými akademiky, že dílo Karla Čapka nestojí za nic.

2.9.2018 v 10:06 | Karma článku: 42.03 | Přečteno: 3260 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Tohle není pouze Den žen

8. březen býval u nás hromadně slaven jako Mezinárodní den žen. Byl to svátek původně zavedený v Americe, ale komunistům se podařilo tento svátek během jejich vlády důkladně zprofanovat.

9.3.2018 v 10:17 | Karma článku: 17.67 | Přečteno: 485 | Diskuse

Věra Tydlitátová

O původu medvídků

Plyšový medvídek je již více než sto let jednou z nejmilejších hraček, dárkem, uměleckým či sběratelským artefaktem.

10.2.2018 v 17:18 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 504 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Nic než národ?

Co je to národ? Někdy není nutné se ptát. Hlavně ve vypjatých chvílích, ať už euforických či dysforických, kdy lidé cítí vzájemnou sounáležitost a hrdost na svou vlast. Naopak v „klidných“ časech národ jako by nepotřebujeme.

23.2.2019 v 18:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Bože, ty blondýny!

"Proč má blondýna nad postelí napsáno ACH ACH?" Aby věděla, co má říkat. O blondýnách znám tunu vtipů. Chtěla jsem přehodnotit svůj postoj k nim, leč jedna blondýna to naprosto zazdila jako ukrajinský zedník.

23.2.2019 v 10:33 | Karma článku: 24.52 | Přečteno: 965 | Diskuse

Jan Tomášek

Literární večer na téma zabíjačka

Další z tematických literárních večerů na Skleněné louce, měl jsem dva příspěvky – jeden vlastní – druhý s dovolením převzatý.

23.2.2019 v 5:51 | Karma článku: 4.06 | Přečteno: 89 | Diskuse

Libuše Palková

Claudio Magris

Jméno tohoto italského spisovatele je dnes už známo mnoha českým čtenářům díky tomu, že některé jeho knížky byly konečně přeloženy i do češtiny, ale v době kdy jsem o něm psala diplomovou práci, byl znám jenom nám italštinářům.

22.2.2019 v 21:33 | Karma článku: 14.73 | Přečteno: 711 | Diskuse

Martina Studzinská

Lidi, mluvme spolu

Znáte to. Máte fajn kamaráda a jednoho dne to přijde jako blesk z čistého nebe. Zabrousíte na ožehavé téma. Nejčastěji v tom bývá politika. Nebo globální oteplování či migranti.A je tady společné tabu.

22.2.2019 v 15:27 | Karma článku: 11.22 | Přečteno: 293 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz