Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový rok stromů - Tu bišvat 5777

11. 02. 2017 8:08:06
Staří Izraelci žili obklopeni mnoha národy a mnohdy nepřátelskými kmeny, které vnímali jako pohany, tedy jako lid věřící v cizí a nepravé bohy.

A projev pohanské víry mnohdy zahrnoval výrobu různých idolů ze dřeva stromů, dále kult stromů, keřů a posvátných hájů, nebo se v hájích konaly oběti Baalovi či Ašeře. Mnozí izraelští proroci pak kritizovali modlářství spojované se stromy. Například Ješajahu (Izajáš 1, 28-30) hned na počátku svého spisu varuje: Zkáza nevěrných a hříšníků však bude stejná, zajdou ti, kdo opustili Hospodina. Budou zahanbeni pro mohutné stromy, po nichž jste dychtili, budete se stydět za zahrady, které jste si zvolili. Budete jako posvátný strom, jemuž vadne listí, jako zahrada, v níž není vody.“ Z podobných odsudků kultu stromů bychom mohli nabýt dojmu, že Izraelci měli k přírodě nedůvěru, nebo snad až odpor, protože všelijaké ty studánky, lesy a háje byly místem pohanských slavností a sídlem různých nepravých božstev. Skutečně někteří teologové dříve zdůrazňovali, že hebrejská Bible učinila člověka pánem přírody, že Stvořitel dal celou přírodu člověku k ovládnutí a využívání. V moderní době se toto užívání snadno zvrhávalo ve zneužívání a drancování.

Ale nyní žijeme v čase, kdy zelené stromy padají pod pilami a lesy ustupují lidským sídlům a polím. Dokonce jsme zašli tak daleko, že i kdysi nedostupné pralesy v odlehlých zemích mizí z povrchu planety děsivou rychlostí a s nimi vše, co v nich po celé věky žilo. Také už víme, jak nebezpečné tohle ničení zdrojů pro nás je. Proto je namístě se znovu ptát, jak se naše tradice umí o stromy, rostliny a zvířata postarat. V Tanachu nalézáme i pro tuto starost dobré vzory a příklady. Praotcové stromy sázeli. V Berešit čteme: A Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného.“ (Genesis 21,33) Jindy čteme, že pod památnými stromy pochovávali své zemřelé. Když doputoval Jákob se svou rodinou do Bét-elu, vypráví se v knize Berešit: Zde zemřela Rebečina chůva Debora a byla pochována dole u Bét-elu pod posvátným dubem, který pojmenoval Posvátný dub pláče.“ (Genesis 35,8). A takových míst nalezneme celou řadu, stromy buď rostly na významných místech, byla jim přiznávána ochrana a úcta, bývaly vysazovány v okolí Chrámu a koneckonců i zlatá menora byla symbolem kosmického stromu. Nepřekvapí proto, že židovská tradice navzdory odsuzování modlářství pod stromy vedla k ustanovení zvláštního svátku, jímž je Nový rok stromů, Tu bišvat.

Tento svátek začíná nabývat velkého významu v Erec Jisrael, kde je každý strom vzácným pokladem a příslibem obnovy. Stejně tak ale má význam pro celý svět, pro nové pochopení významu přírody. Stromy stejně jako jiné bytosti již nemají být kořistí danou k nekonečnému využívání, ale máme jim rozumět jako partnerům ve Stvoření. Nový rok stromů se slaví v době, kdy v Izraeli začínají kvést mandloně, začínám jím vegetační cyklus. V dobách, kdy stával Chrám bylo v této době zvykem vybírat a označovat první kvetoucí větvičky, z nichž budou sklizeny první plody pro oběti. Je to také příslib jara, protože i v tuhé zimě, navzdory chladným dešťům, větru a někdy i sněhu, mandloně ohlašují návrat slunce. Po mandloních se přidávají další a další stromy, jejich bílé, růžové a žluté květy jsou oslavou obnoveného života. Sedm druhů plodů těchto stromů pak symbolizuje požehnání Svaté země. V našich končinách bývá o svátku Tu bišvat ještě tuhá zima. Ale i tak nám tento svátek připomíná naději, že se brzy probudí stromy a rostliny a s nimi i nové naděje.

Letos oslavíme Nový rok stromů 11. února.

---

Autor: Věra Tydlitátová | sobota 11.2.2017 8:08 | karma článku: 16.21 | přečteno: 256x


Další články blogera

Věra Tydlitátová

Národní smrádek

Můj dědeček Karel byl italský legionář. Narodil se roku 1895 za císaře pána. On i jeho bratři měli ještě jména po členech císařského domu, protože, co naplat, císař František Josef byl mezi lidem dosti oblíben.

17.9.2018 v 10:08 | Karma článku: 19.71 | Přečteno: 630 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Na Čapkovi je všechno špatně?... Hm...

Jistý britský bohemista, Robert Burton Pynsent, si tak trochu zaprovokoval. Ostatně je prý ve shodě s některými mladými českými akademiky, že dílo Karla Čapka nestojí za nic.

2.9.2018 v 10:06 | Karma článku: 41.95 | Přečteno: 3156 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Tohle není pouze Den žen

8. březen býval u nás hromadně slaven jako Mezinárodní den žen. Byl to svátek původně zavedený v Americe, ale komunistům se podařilo tento svátek během jejich vlády důkladně zprofanovat.

9.3.2018 v 10:17 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 460 | Diskuse

Věra Tydlitátová

O původu medvídků

Plyšový medvídek je již více než sto let jednou z nejmilejších hraček, dárkem, uměleckým či sběratelským artefaktem.

10.2.2018 v 17:18 | Karma článku: 21.99 | Přečteno: 472 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Majová

Můj rok s Davidem (k cyklu článků David a Genetický Goliáš)

Je to víc než rok ode dne, kdy jsme se poprvé setkali. Kdy jsem poprvé usedla v Davidově pokoji a trochu rozpačitě jsme se oťukávali. Přišla jsem o něm psát. A netušila, jak niterně se mne dotkne jeho příběh.

23.9.2018 v 22:05 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 142 | Diskuse

Vilém Ravek

Jsem nešikovný a k tomu ještě manžel.

Ten, kdo je nešikovný, ale jen málo, se může zdát na první pohled šikovným. Ovšem jen za cenu opakovaných zážitků blízké smrti a tekoucích nervů. Nešikovný manžel by měl být chráněn zákonem.

23.9.2018 v 20:30 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 342 | Diskuse

Antonín Mareš

Zhodnocení

Přemýšlel jsem, zda zde mám zveřejnit další ze svých úvah. Dospěl jsem ale k závěru, že je to zbytečné. Na tomto blogu, ale i jinde, mnozí z vás vedou svou "svatou válku" a přitom vůbec neberou v úvahu nejen názory druhých,

23.9.2018 v 19:23 | Karma článku: 6.03 | Přečteno: 236 | Diskuse

Libuse Palkova

Tak trochu jiné Vlasy

Kdo zaregistroval to velké V ve slově Vlasy jistě pochopil, že tohle není blog o nových módních trendech v účesech, nebo reportáž z kadeřnické soutěže, ale že mám na mysli muzikál Vlasy. Je možné, aby taková klasika překvapila?

23.9.2018 v 17:06 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 478 | Diskuse

Jana Slaninová

Vzpomínkomat: jdu do puberty, škola už není nepřítel, seksepíl a Lady Poleno

U babičky mi bylo vždycky dobře. Když jsem k ní byla ve dvanácti nastěhována, byla jsem přešťastná. Babička stav na stěhování označila pragmaticky. "Táta tě sem dal jak kufry do úschovny na Masarykově nádraží."

23.9.2018 v 13:21 | Karma článku: 23.51 | Přečteno: 553 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz