Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový rok stromů - Tu bišvat 5777

11. 02. 2017 8:08:06
Staří Izraelci žili obklopeni mnoha národy a mnohdy nepřátelskými kmeny, které vnímali jako pohany, tedy jako lid věřící v cizí a nepravé bohy.

A projev pohanské víry mnohdy zahrnoval výrobu různých idolů ze dřeva stromů, dále kult stromů, keřů a posvátných hájů, nebo se v hájích konaly oběti Baalovi či Ašeře. Mnozí izraelští proroci pak kritizovali modlářství spojované se stromy. Například Ješajahu (Izajáš 1, 28-30) hned na počátku svého spisu varuje: Zkáza nevěrných a hříšníků však bude stejná, zajdou ti, kdo opustili Hospodina. Budou zahanbeni pro mohutné stromy, po nichž jste dychtili, budete se stydět za zahrady, které jste si zvolili. Budete jako posvátný strom, jemuž vadne listí, jako zahrada, v níž není vody.“ Z podobných odsudků kultu stromů bychom mohli nabýt dojmu, že Izraelci měli k přírodě nedůvěru, nebo snad až odpor, protože všelijaké ty studánky, lesy a háje byly místem pohanských slavností a sídlem různých nepravých božstev. Skutečně někteří teologové dříve zdůrazňovali, že hebrejská Bible učinila člověka pánem přírody, že Stvořitel dal celou přírodu člověku k ovládnutí a využívání. V moderní době se toto užívání snadno zvrhávalo ve zneužívání a drancování.

Ale nyní žijeme v čase, kdy zelené stromy padají pod pilami a lesy ustupují lidským sídlům a polím. Dokonce jsme zašli tak daleko, že i kdysi nedostupné pralesy v odlehlých zemích mizí z povrchu planety děsivou rychlostí a s nimi vše, co v nich po celé věky žilo. Také už víme, jak nebezpečné tohle ničení zdrojů pro nás je. Proto je namístě se znovu ptát, jak se naše tradice umí o stromy, rostliny a zvířata postarat. V Tanachu nalézáme i pro tuto starost dobré vzory a příklady. Praotcové stromy sázeli. V Berešit čteme: A Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného.“ (Genesis 21,33) Jindy čteme, že pod památnými stromy pochovávali své zemřelé. Když doputoval Jákob se svou rodinou do Bét-elu, vypráví se v knize Berešit: Zde zemřela Rebečina chůva Debora a byla pochována dole u Bét-elu pod posvátným dubem, který pojmenoval Posvátný dub pláče.“ (Genesis 35,8). A takových míst nalezneme celou řadu, stromy buď rostly na významných místech, byla jim přiznávána ochrana a úcta, bývaly vysazovány v okolí Chrámu a koneckonců i zlatá menora byla symbolem kosmického stromu. Nepřekvapí proto, že židovská tradice navzdory odsuzování modlářství pod stromy vedla k ustanovení zvláštního svátku, jímž je Nový rok stromů, Tu bišvat.

Tento svátek začíná nabývat velkého významu v Erec Jisrael, kde je každý strom vzácným pokladem a příslibem obnovy. Stejně tak ale má význam pro celý svět, pro nové pochopení významu přírody. Stromy stejně jako jiné bytosti již nemají být kořistí danou k nekonečnému využívání, ale máme jim rozumět jako partnerům ve Stvoření. Nový rok stromů se slaví v době, kdy v Izraeli začínají kvést mandloně, začínám jím vegetační cyklus. V dobách, kdy stával Chrám bylo v této době zvykem vybírat a označovat první kvetoucí větvičky, z nichž budou sklizeny první plody pro oběti. Je to také příslib jara, protože i v tuhé zimě, navzdory chladným dešťům, větru a někdy i sněhu, mandloně ohlašují návrat slunce. Po mandloních se přidávají další a další stromy, jejich bílé, růžové a žluté květy jsou oslavou obnoveného života. Sedm druhů plodů těchto stromů pak symbolizuje požehnání Svaté země. V našich končinách bývá o svátku Tu bišvat ještě tuhá zima. Ale i tak nám tento svátek připomíná naději, že se brzy probudí stromy a rostliny a s nimi i nové naděje.

Letos oslavíme Nový rok stromů 11. února.

---

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Věra Tydlitátová | sobota 11.2.2017 8:08 | karma článku: 15.93 | přečteno: 244x


Další články blogera

Věra Tydlitátová

Tohle není pouze Den žen

8. březen býval u nás hromadně slaven jako Mezinárodní den žen. Byl to svátek původně zavedený v Americe, ale komunistům se podařilo tento svátek během jejich vlády důkladně zprofanovat.

9.3.2018 v 10:17 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 377 | Diskuse

Věra Tydlitátová

O původu medvídků

Plyšový medvídek je již více než sto let jednou z nejmilejších hraček, dárkem, uměleckým či sběratelským artefaktem.

10.2.2018 v 17:18 | Karma článku: 21.23 | Přečteno: 403 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Lockerbie žaluje

Krátce před vánočními svátky, 21. prosince roku 1988, zazněla z Hlasu Ameriky, který jsme tehdy poslouchali, děsivá zpráva. Letadlo s 259 lidmi na palubě se po dokončeném teroristickém útoku zřítilo na skotské město Lockerbie.

21.12.2017 v 9:47 | Karma článku: 21.20 | Přečteno: 654 | Diskuse

Věra Tydlitátová

O privilegovaném soucitu

Nepochybuji o tom, že je inženýr Miloš Zeman těžce nemocný. Na tom nic nezmění pohádky o tom, jak šla cukrovka na vandr, a o panické prostatě junáckého Adonise, ani hysterická reakce na neověřenou zprávu pana Svatopluka Bartíka.

9.11.2017 v 9:36 | Karma článku: 30.14 | Přečteno: 1586 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Václav Toman

Jak jsem začal vyhazovat věci

Proč jsem začal vyhazovat věci a co mi to dalo? Za co se dá třeba utrácet místo zbytečností, abychom byli spokojenější?

26.4.2018 v 11:24 | Karma článku: 8.17 | Přečteno: 260 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Ota je vzácný.

Jak pravil můj známý Čechoněmec: Jména Jindřich a Ota, to už má dneska jedině dědeček.To už jsou jména stará i v Německu. A já na to: že koho těch jmen znám, jsou to vždy milá setkání i s ojedinělými povahami. Dnes je Oty.

26.4.2018 v 7:35 | Karma článku: 11.00 | Přečteno: 251 | Diskuse

Helena Vlachová

Ani tohle bychom neměli soudruhům zapomínat

Je s podivem, že tu ještě komunisté jsou, že jsou lidé, kteří je volí. To zřejmě musí někdo trpět výpadkem paměti, jinak se to nedá vysvětlit

26.4.2018 v 6:07 | Karma článku: 30.07 | Přečteno: 1031 | Diskuse

Olga Pavlíková

Šaškárna (hlavní aktéři Bureš a kol. + Hamhamhamáček a kol.)

Socani tuze touží účastnit se na vládě. Přitom jejich předchozí angažmá bylo destruktivní především v tom, že neodvolali Bureše, aby řešil své trestní stíhání, ani jim nevadilo, že je to estébáckými praktikami

25.4.2018 v 22:34 | Karma článku: 25.19 | Přečteno: 717 | Diskuse

Pavel Hewlit

Úchyláci zítřka jsou ti dneska normální

Stačí zavzpomínat a hned vidíte, kam jsme se ve vývoji v naší zemi za posledních skoro třicet let dostali. A to místo není zrovna zalité sluncem a nezáří nad ním duha. Alespoň ne pro každého.

25.4.2018 v 19:46 | Karma článku: 14.53 | Přečteno: 491 | Diskuse




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.