To, co je pro jednoho pietou, pro jiného se stálo nástrojem manipulace, propagandy a politického zisku. 27. ledna 2015 jsme si připomněli 70. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim Rudou armádou.
Tato připomínka se nyní mnohem více než v jiných letech stala předmětem manipulací a dezinterpreatací.
Ve vypjaté atmosféře těsně po výročí 17. listopadu minulého roku se v médiích objevila zpráva poněkud zjednodušeně oznamující, že Zeman pozval do Česka Putina. Na 70. výročí osvobození Osvětimi.
Prezident ovšem pozval do Prahy zástupce všech vítězných mocností a v jiné době by takové pozvání nebylo ničím problematické. Nyní se však ukázalo, že návštěva ruského prezidenta je pro českou veřejnost tak krátce po protizemanovské demonstraci provokací a vzhledem k tomu, že pro Poláky je ze zřejmých důvodů nepřijatelná, Putin nebude pozván do Osvětimi. Ruský prezident je spíše než jako představitel velmoci, která se výrazně podílela na vítězství nad nacismem před 70. lety, viděn jako představitel agresivní velmoci, která v současnosti vede válku na území sousedního státu. Pro Poláky má ruská aktivita tohoto typu mnohem hrozivější význam než pro naše občany. Bylo snad pozvání do Prahy a do Terezína na paralelní pietní akce snahou obejít připomínku v polské Osvětimi a umožnit Putinovi participaci bez ponižujícho odmítnutí v Polsku? Takovým otázkám bylo vskutku velmi těžké se vyhnout. Ostatně brzy se ukázalo, že Putin pozvání do Osvětimi, ale ani do Prahy nepřijme, rozjitřená aféra tedy mohla pozvolna utichnout. Viz: Rusové osvobodili Osvětim. Putina tam ale zjevně nechtějí.
Nicméně několik protichůdných vyjádření a mnohdy konfrontačních výroků stejně jako přímočaré pokusy o antisemitskou provokaci zanechávají na celé připomínce výročí podivnou pachuť. Do sporu o pozvání ruského prezidenta pochopitelně vstoupily také židovské organizace. Zatímco osvětimskou připomínku pořádá Světový židovský kongres, pietní akce v Praze a v Terezíně naopak organizuje Evropský židovský kongres, v jehož vedení je ruský miliardář Vjačeslav Moše Kantor, který má údajně blízko k Vladimíru Putinovi.
Představitelé českého židovstva se ptají: K čemu budou oslavy osvobození Osvětimi? Do akce se vložila Federace židovských obcí v ČR, ve svém prohlášení píše: „Vzhledem k současné politické situaci považuje Federace židovských obcí v ČR za nevhodnou návštěvu prezidenta Putina na vzpomínkových akcích u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti 27. ledna 2015 v Praze a v Terezíně. Důvodem, proč Rada FŽO v ČR přijala na svém zasedání 17. prosince 2014 velkou většinou toto usnesení, je skutečnost, že režim, který nastolil a ztělesňuje Vladimir Putin, nedodržuje mezinárodní dohody, je agresivní navenek a okupuje silou území sousedního státu. Přejeme si, aby veřejnost věděla, že s jeho pozváním do Prahy nemá FŽO v ČR nic společného.“
Toto prohlášení bylo opakovaně překrucováno a vykládáno jako nevděk židovské reprezentace vůči Rudé armádě, ne-li dokonce jako otevřená podpora ukrajinským „banderovcům“.
Někteří politici upozornili na to, že v Rudé armádě nebojovali pouze Rusové, ale i celá řada dalších národností včetně Ukrajinců. Podle ne zcela seriózních zdrojů, jakým je například Hlas Ruska, měl údajně polský ministr zahraničí Grzegorz Schetyna v polském rozhlase prohlásit: „Nebylo by snad lepší říct, že to byl 1. Ukrajinský front a osvobozovali Ukrajinci? Protože to byli právě Ukrajinci, kteří v těch lednových dnech otevírali bránu a osvobozovali tábor.“
Ministr Schetyna byl za toto expresivní vyjádření zejména ruskými zdroji tvrdě kritizován, nicméně to, že Rudá armáda zahrnovala vojáky mnoha národností včetně ukrajinské, je pravda a díky tomuto faktu mohl zcela právem uvážit účast na pražských akcích i ukrajinský prezident Petro Porošenko. Prezidenti USA, Rakouska, Izraele a Německa se z pražské akce omluvili, přijedou však šéfové parlamentů a další diplomaté. Zdá se, že pietní akce v České republice nakonec proběhnou v důstojné atmosféře a bez konfrontačních gest vůči Polsku.
Nicméně ve hře je ještě jedna marginální skupina, která se stará o mezinárodní ostudu a pokouší se na tématu Osvětimi politicky parazitovat. Bezvýznamná strana Národní demokracie (do voleb šla pod hlavičkou Ne Bruselu) po delší odmlce vydala 21. ledna 2015 otevřený dopis Moše Kantorovi nazvaný Požadujeme omluvu za historická příkoří spáchaná Židy na českém národě.
Odkaz Národní demokracie na facebooku 21.1.2015
Kdo trochu sledoval dřívější pokusy této mnohokrát přejmenovávané nepatrné strany o zviditelnění, nebude ani příliš překvapený tímto paranoickým a hloupým projevem. Tato strana nakrátko vzbudila pozornost médií svým xenofobním a paranoickým volebním klipem, v němž je Evropa a západní civilizace představována plazícím se hadem: Česká televize odmítla odvysílat předvolební spot strany Ne Bruselu - národní demokracie.
Volební spot Ne Bruselu - Národní demokracie
Antisemitismus je v České republice prozatím slabé volební téma, ale jak se zdá, výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi oživuje pokusy některých aktivistů o vstup do médií. Na pondělí 26. ledna svolává Národní demokracie shromáždění: „Přivítáme špičky evropského židovstva. Připojte se k nám. Národní demokracie proti zločinům sionismu, pondělí 26. ledna, 16:00, Hradčanské náměstí.“
Již nyní je zcela zřejmé, že ono shromáždění bude stejně jako jindy čítat několik jedinců s typickými vlajkami s okrovými lvy a pár transparenty a proběhne bez zájmu veřejnosti i médií.
Ne Bruselu - Národní demokracie na facebooku 21.1.2015
Sedmdesát let po konci hromadného vraždění nacházíme různé možnosti, jak se s touto traumatickou vzpomínkou vyrovnat. Zatímco serióznější instituce a vlády mohou za jistých okolností využívat či až zneužívat utrpení Židů a dalších obětí nacismu k sebeprezentaci a k polemice o současných krizích, přesto ale zatím zachovávají slušnou míru a koneckonců uspořádají důstojnou připomínku této tragédie a snad otevřou i téma současných projevů antisemitismu, jiní se opakovaně spokojují s rolí společenského odpadu.
--------------
Rozšířená verze článku publikovaného na webu Hlídací pes
TENTO ČLÁNEK BYL SMAZÁN HACKEREM. PROTO JEJ PUBLIKUJI ZNOVU.
------------------------------------------------------------------------
