Děkuju :-)

Už druhý Váš článek, který mi nejen zpříjemnil chvíle, ale i přinesl vzpomínky na bezstarostnou dobu.

Borovice taky vždycky byla, je a asi už do konce života bude mým nejoblíbenějším lesním stromem. Píšu lesním, protože znám jednu obrovskou nádhernou lípu, jejíž krásu ani borovice v našem lesíku na vsi, kde jsem vyrůstal, nepřekonaly. A borové šišky - malé, buclaté - mnohem hezčí než ostatní, takové ty podlouhlé :) A jmelí! To bylo jedině na borovicích..

Moc pekne...

... taky mam rada borovice. Ty borovice, co rostly v kempu, kam jsem s rodici jezdila za morem. Bylo to asi vychodni Nemecko. Borovy les, pisek a skaly. Pak bila plaz a studene more. Ted ziju naproti pres more, ve Svedsku. Take jsou tu bile plaze, za kterymi rostou borovice. Jen v lese uz ten kemp hledam marne. Ani si ho nepamatuju, jen vim, ze tam meli stanek, kde delali palacinky s jahodovou marmeladou, a kdyz se slo dal smerem k mestu, daly se nekde koupit malinkate smazene rybicky. A nasi meli oranzovy stan a kdyz jsme si koupili meloun, posadili mne se segrou ven, aby nebyl cely stan omatlany. Umyvarky vonely po mydle Diplomat, protoze to bylo to lepsi ze dvou panskych mydel v prodeji, a tak ho mel kazdy pan ssebou na dovolenou. Mozna se jednou vydam ten kemp hledat, borovice tam budou, snad i ten stanek s palacinkami, ale mydlo Diplomat uz se asi nevyrabi.

Re: Moc pekne...

Díky za vzpomínku, měla byste to napsat. byla jsem kdysi v Rostocku, máme asi společné vzpomínky. Nebo že by Rujana? tam všude to vypadá tak, jak popisujete. Určitě to místo jednou najdete.

Velmi působivé,

děkuji