Koupu se v (židovských) penězích

Některým laskavým čtenářům nedá spát můj vedlejší příjem spočívající ve skromných honorářích za články na blogu a v platbách za vlastizrádnou činnost. Vycházím tedy vstříc tomuto zdravému zájmu o soukromí prosté sionistické agentky a seznámím vás s realitou svého pracovního dne.

Vstávám časně, kolem půl dvanácté. Komorná mi přinese na zlatém podnose kaviár, slavičí mandle, netopýří mlíko a šampaňské. Oko se potěší několika kvítky již vyhynulých orchidejí ve vázičce, denní tisk nečtu, předčítá mi jej otrok k tomu určený, většinou zajatý revizionista převychovaný rafinovaným mučením.

Vstávání je obtížné, neboť všude po ložnici leží zlaté cihly, několikrát jsem si o ten neřád ukopla palec. Marně se vadím se služebnictvem, aby vždy takové věci uklízeli, ale ti lenoši se brání slovy, že ryzí zlato je tuze těžké a že odbory jim brání zvedat tak těžká břemena. To víte, dnes je se služebnictvem plno starostí, není to jako dříve, kdy bylo možné odmlouvajícího komorníka zbičovat a předhodit hladovým křečkům.

Následuje koupel v diamantech, také nic, co byste měli závidět. Pro informaci – broušené diamanty hrozně škrábou. Ale koupat se v diamantech musím, co jiného má agent židovského spiknutí s těmi hromadami šutrů dělat? Služebnictvo celý den pálí v kotelně svazky dolarů, které mi přišly včera, takže i v těchto chladných dnech mám v paláci hezky teplíčko, jen ty kovové pásky prý ucpávají rošt, lepší je pálit akcie, ale nyní v době krize to už také dělá kdekdo, to není nic extra. Eura hoří trochu líp, ale zase čadí.

Pak sednu k platinovému počítači a napíši nějaký paskvil na objednávku Světového sionistického spiknutí a Nového světového řádu, z tajných zednářských kruhů dostávám šifrované podrobné instrukce ohledně obsahu, vhodných výrazů i délky. Samozřejmě speciální balíček supertajných instrukcí se týká toho, jak vytočit některé blogery, diskutéry iDNESu a vůbec veřejně činné a jinak posvátné osoby, představitele našich dvou vlasteneckých politických stran a všech církví najednou, zejména sekty Lefébvristů sedmého dne. Je to velmi odpovědná práce.

Vyčerpaná tímto výkonem jdu odstřelit několik vysoce chráněných živočišných druhů nebo mužů bílé rasy do soukromého safari, pak následuje lehká večeře, nejraději biftek z živého diskutéra, kvalitní víno a křepelčí jatýrka s estragonem. No a večer shlédnu soukromé gladiátorské představení ve vlastním divadle, nebo zaletím tryskáčem do Las Vegas na zaslouženou hodinku nevinné hřejivě lidské zábavy. No uznejte, je to velmi náročný život. Ještě že to nedělám pro peníze.