Předseda senátu Milan Štěch chce omezit svobodné podnikání a nahnat lidi do montoven. S unikátním návrhem přišel na odborovém sjezdu KOVO v Olomouci.
Podle bývalého odboráře je třeba zvýšit živnostníkům daně natolik, aby se raději nechali zaměstnat. Aktuálně je prý totiž nedostatek pracovníků ve výrobě. Rozuměj nekvalifikovaných dělníků, většinou námezdníků v montovnách.
Připomínám, že v době robotizace obecně panují obavy, že pro manuálně pracující brzy nebudou pracovní místa. Momentálně potřebujeme lidské ruce, ale za pár let je nahradí roboti. Nehledě na to, že při jakékoliv krizi, transformaci, omezení výroby, nebo přesunutí výroby do místa s levnější pracovní silou, jsou tito dělníci první, kdo končí na dlažbě.
Celosvětový rozvoj technologií a globalizace zas vedou k tomu, že mnohá tradiční technická povolání zanikají. Na Západě denně dochází k převratným objevům a na Východě se levně vyrábějí ohromné série technických zázraků. Nemusíme si doma montovat žárovky a vymýšlet levotočivý šroub nebo vlastní hardware, když to už vymyslel někdo jiný a vyrobil levněji. A i kdybychom chtěli, neuspějeme v konkurenci, vzpomeňme na osud závodů Tesla v 90. letech.
Mezi politiky se čas od času vynoří nápad nahnat studentky a studenty k soustruhům, nebo alespoň, když už tu školu tak chtějí, ulejváci, na technické obory, protože co s nějakou historií, filosofií nebo literaturou, že ano. Někdy se mi zdá, že by těmto socálním inženýrům vyhovovala úplná likvidace humanitního školství. Buď žijí v archaické vizi komunistické výroby ingotů, nebo si říkají, že lidem bez rozhledu se lépe vládne. Nebo o nás uvažují jako o otrocích pro čínské montovny. Většinou ani netuší, že humanitní vzdělání není nějaké nezávazné kecání, že je soustava skutečných vědeckých oborů. Výjimky a podivnosti ponechme stranou, také se mi nelíbí, ale ty asi najdeme i v nehumanitních oborech.
Ve skutečnosti máme zoufalý deficit například ve schopnosti rozumět informacím a nevolit ve volbách kretény a zločince, chybí flexibilní lidé rozumějící fungování společnosti, schopní rozeznat demagogii, studovat a držet ve společnosti lidskost a altruismus, šířit povědomí o kultuře, vědě a umění. Zní to dnes komicky, že ano?
Ale chybí i praktické dovednosti: špatně placení učitelé mají vzdělávat děti, které jsou utvrzované společností v tom, že vzdělání není k ničemu a že krást a lhát je cool. Pracovníci v kulturních a sociálních zařízeních jsou placeni hůř než uklízečka, společnost na ně pohlíží jako na parazity. Stárnoucí populace nemá dost pečovatelek, lékaři také brzy stačit nebudou, protože odcházejí tam, kde si jich lidé víc váží. Tam ostatně odcházejí i technicky vzdělaní a šikovní lidé. Třebas soukromě podnikat, když už u nás je podnikatel za škodnou.
Vypadá to, že Milan Štěch stejně jako Andrej Babiš hledají levnou pracovní sílu a nepotřebují všelijaké kverulanty, kteří vidí do jejich kšeftíků a nepodléhají populismu a demagogii. Stále je tu bolševcký ideál dělníků a rolníků a inteligence jen "pracující" - rozuměj žádné flákající se filosofy nepotřebujeme, potřebujeme laciné pracanty, inteligence nechť vynalézá žárovku. Snad se tím tito populisté chtějí zalíbit určitému segmentu voličstva. Tomu voličstvu nostalgicky vzpomínajícímu na dýmající komíny státních podniků a na nedohledné zlaté lány řepky olejky.
Víme se, že politici vždy myslí na 4 roky dopředu, na dobu svého mandátu, a chtějí lidmi zalepovat okamžité a velmi efemérní problémy, například když v místní montovně chybí 100 dělníků. Jenže produktivní lidský věk je nejméně 40 let.
Co bude s těmi obětovanými živnostníky a dalšími "zbytečnými" lidmi, až Štěch bude dávno pod drnem?
-
