V podvečer 25. dne měsíce kislevu, což je letos 25. prosince, zapalujeme první svíčku na chanukiji. Tehdy je předvečer radostného a silně symbolického osmidenního svátku Chanuka, který končí 3. tevetu, letos tedy 1. ledna 2017.
Chanuka je svátek pobiblický, historický, jeho slavení není zakotveno v Tóře, ale odvíjí se od vítězství Makabejců nad helénistickým uzurpátorem Antiochem IV. Epifanem, jak je popisují deuterokanonické knihy Makabejské. Antičtí Židé se příliš nebránili výdobytkům řecké civilizace, pokud nezasahovala do jejich náboženských práv, akceptovali umění i vědu a byli ochotni přijmout i vládu cizích panovníků, když ale okupační syrská vláda začala bránit dodržování micvot a nutila Židy, aby zapřeli víru svých předků a aby se klaněli modlám, povstali pod vedením kněze Matitjahua a jeho synů v zoufalém odporu proti pohanům a zvítězili nad mnohonásobnou přesilou.
Většina židovských svátků má univerzalistický charakter, může oslovit každého člověka. Vítězství nad Antiochovými vojsky však je víceméně oslavou národní statečnosti a oddanosti židovské víře. Pro některé rabíny je proto Chanuka trochu problematickým svátkem, může svádět k militantnímu triumfalismu nebo šovinismu. Chanuka však má též svou univerzalistickou stránku. Talmudský traktát Šabat 21b vypráví legendu o zázraku, podle níž v obnoveném chrámě v Jeruzalémě vydrželo hořet malé množství oleje osm dní, než bylo možné obstarat nový, rituálně čistý olej.
Naši mudrci záměrně obrátili pozornost od krvavých bitev ke svícnu jako k základnímu symbolu Chanuky, a to zřejmě proto, že v lidové tradici bylo zapalování ohňů a lamp hlavním znakem zimní oslavy, která měla co do činění se slunovratem a tak trochu korespondovala s pohanskými oslavami návratu slunečního světla a tepla. Naši učenci dodatečně vysvětlili a posvětili starou lidovou praxi tím, že ji spojili s historickou událostí vítězství nad pohanskými okupanty. Tím naplnili prastarou univerzální symboliku sluneční záře i makabejský odkaz statečné obrany víry novým, všelidským, ba kosmickým poselstvím.
Jejich mystický výklad spojuje světlo chanukije se samotnou Tórou. Jako vidí světlo chanukijí rozzářené v oknech židovských domácností i okolojdoucí „pohané“ a mohou se těšit z jeho krásy a užitku, neboť každému bez rozdílu svítí na cestu, stejně tak osvětlují jasná slova Tóry, v nové době dokonce přeložená do národních jazyků, celý svět, jsou požehnáním všem národům. Olej chanukových lamp pak symbolizuje Mesiáše, který rovněž přináší nápravu a uzdravení nejen Židům, ale celému tvorstvu. Chanukija je krásným projevem židovského universalismu. Až budeme letos zapalovat chanuková světla, vzpomeňme na celé boží stvoření a přejme mu mír a světlo.
Psáno pro ŽO Brno
------------------------------------
