Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Semínka svobody, aneb smysl svátku Pesach

21. 04. 2016 10:17:09
V dávných dobách, kdy se v Mezopotámii lidé řídili zemědělským kalendářem, oslavovali Nový rok dvakrát.

Jednou to bylo zjara, kdy se probouzí příroda a začínají polní práce, podruhé na podzim, kde je sklizeno a začíná doba užívání plodů. Stejně slavili počátky roku i Izraelci, podzimní Nový rok nám zůstal zachovaný jako Roš ha-šana, ale oslavujeme také jarní svátek Pesach, o kterém Tanach přikazuje: „Tento měsíc vám bude počátkem měsíců. Bude pro vás prvním z měsíců roku.“ (Ex 12,2).

Někdy zapomínáme na zakladatelský význam svátků Pesach. Jsou to svátky, kdy se tvoří další rok, kdy stejně jako o Roš ha-šana počíná další cyklus. Můžeme doufat, že tento rok bude dobrý, staré bude vymeteno jako Chamec (kvašené potraviny) a začne se pěkně s čistým stolem. Je to ovšem také počátek izraelského národa. Z otroků se rodí boží lid. Děti Izraele prožívají jaro svých svobodných dějin. Stejně jako dávní zemědělci zasívali obilí a vítali nově narozená jehňata, vyjitím z Egypta bylo zaseto něco významného. Když zpětně pohlížíme na slavné události, zdá se nám, že tehdejší lidé prožívali jakousi velkolepou slavnost, vždyť mohli osobně hovořit s Mojžíšem, osobně překročili moře, osobně stáli pod horou Sinaj.

Ale je pravděpodobné, že účastníci všech velkých událostí si málokdy velikost své doby uvědomují. Semínka jsou teprve kladena do půdy, kdo ví, jak vysoké stromy z nich vyrostou a zda neuschnou dřív než si jich kdo všimne? Můžeme si představit zástup otroků, kteří již večer prvního dne, nebo druhý den pociťovali únavu a strach, viděli tenčící se zásoby vody a tušili faraónův hněv za zády. Oficiálně šli sloužit Hospodinu kamsi do neznáma, ale věděli, že to je nejistý podnik a že s nimi Mojžíš plánuje cosi, co se nebude Egypťanům líbit. Jistě se ozývalo brblání, že se Mojžíš, Áron a Mirjam chovají nezodpovědně a že to špatně skončí.

O tom brblání vcelku nezakrytě informuje i Tanach. Cesta pouští byla únavná, nebezpečná a zdála se nekonečná. Kdo z tehdejších poutníků považoval událost vyjití z Egypta za počátek slavných dějin? Jistě, duchovní představitelé, kněží, proroci, Mojžíšova rodina a jistě i vzdělaní předáci tušili a věděli, že jde o mnoho, že jde snad o všechno, ale ti prostí lidé zřejmě jen šli a doufali, že se večer najedí a napijí, že je nezabije nepřítel, že je neuštkne had a nesklátí nemoc. Po první euforii si cenu nově nabyté svobody asi moc neuvědomovali.

Když slavíme Seder, slavíme fakt, že vykročením ke svobodě začaly dějiny Izraele jako svobodného národa. S odstupem již víme, že svoboda je tak cenná, že je garantována samotným Hospodinem a že si její počátek připomínáme po více než tři tisíce let. Ale během cesty pustinou si lidé možná mnohokrát kladli otázku, zda ta únava, bída a nejistota jsou tou očekávanou svobodou, a cítili se možná podvedeni svými vůdci. Namísto kvetoucích zahrad, slavností a zpěvu je čekala jen prašná a skalnatá země, jíž procházela vojska nepřátel. Svoboda na poušti nebyla příliš veselá, jak si vůbec užívat svobodu v koloně putníků ve dne a v noci v táboře hlídaném strážci před šelmami a nájezdníky? Osvobození vždy začíná jako malé zrnko zaseté zjara do země, setba s nejistou budoucností, cosi nepatrného, zdánlivě bezvýznamného. Možná zrnko sezobne pták, možná ani nevzejde, možná vzklíčí, ale seschne v žáru slunce. Ale i ty nejvyšší stromy jsou ve svých počátcích nepatrnými semínky.

Žijeme v době, kdy o své svobodě pochybujeme, mnoho lidí se ptá, zda naše svoboda není jen iluze. Jsme v situaci uprchlých otroků, kteří strádají v poušti nejistot a obav, ohlížejí se nazpět k jistotám plných hrnců a říkají, že otrokáři vlastně nebyli tak špatní. Jdeme pustinou a za zády se nám formují kruté mocnosti a démoni minulosti, namísto slibných vyhlídek vidíme jen nebezpečí a bídu. Přesto víme, že semínko svobody již bylo zaseto, že leží neviděno v hlíně a že vzejde. Na nás je, abychom je zalévali, abychom odháněli ptáky a abychom věřili, že nám za čas poskytnou stín větve košatého vonícího stromu.

----

Autor: Věra Tydlitátová | čtvrtek 21.4.2016 10:17 | karma článku: 21.59 | přečteno: 342x

Další články blogera

Věra Tydlitátová

Parlamentní listy - Nikdo nám nediktuje, o čem smíme lhát

Sdílíte-li Parlamentní listy, zemře jedno hebounké, bezbranné koťátko. Tak zní hláška z facebooku, jíž diskutéři odmítají šířit nejvulgárnější manipulativní bulvár.

20.3.2017 v 9:58 | Karma článku: 26.22 | Přečteno: 2139 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Nový rok stromů - Tu bišvat 5777

Staří Izraelci žili obklopeni mnoha národy a mnohdy nepřátelskými kmeny, které vnímali jako pohany, tedy jako lid věřící v cizí a nepravé bohy.

11.2.2017 v 8:08 | Karma článku: 13.28 | Přečteno: 172 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Chanuka je pro všechny

V podvečer 25. dne měsíce kislevu, což je letos 25. prosince, zapalujeme první svíčku na chanukiji. Tehdy je předvečer radostného a silně symbolického osmidenního svátku Chanuka, který končí 3. tevetu, letos tedy 1. ledna 2017.

25.12.2016 v 11:05 | Karma článku: 14.47 | Přečteno: 458 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Komunistická mlátička chce vychovávat národ

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček chce zakázat kritiku prezidenta s odůvodněním, že "společnost není ještě zralá." Zákon, který by například za politickou satiru mohl poslat viníka na rok do vězení, podpořilo 64 poslanců.

18.11.2016 v 9:05 | Karma článku: 25.29 | Přečteno: 886 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Radek

Vzpomínka na zrůdné ideologie, mazání historie a možný scénář budoucnosti

Zrovna jsem se bavil se Španěly, vykládali mi že jejich děti se v dějepise neučí nic o španělském chalifátu, vymazáno cca 7 století, asi jako my za socíku, První republika a osvobození americkou armádou zmizelo z učebnic.

28.3.2017 v 3:29 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 139 | Diskuse

Petr Nevěčný

Jakákoli daň nad 10% je nemravná

Dnes jsem natankoval benzín za 1228,60 Kč. Spotřební daň činila 510,5184 Kč, DPH 213,28 Kč. Nebožáci, kteří objevili a prozkoumali ložisko, ropu vytěžili, přepravili do rafinerie, vyrobili benzín, dopravili ho vekoobchodníkovi,

28.3.2017 v 2:01 | Karma článku: 10.59 | Přečteno: 145 | Diskuse

Milan Slanina

Změňte si křestní jméno ...

Ano, někteří z nás byli pokřtěni. A nikdo se jich neptal, jestli to jméno chtějí nebo ne. ( no hodně jsem to zjednodušil ...to je fakt.) Mnoho lidí by mi třeba mohlo napsat, že jsem si svoje jméno vybral sám před svým narozením.

27.3.2017 v 21:06 | Karma článku: 6.71 | Přečteno: 315 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Hej lásko nečekej...

Když jsem se v minulém týdnu dočetla, že má oblíbená zpěvačka Věra Špinarová zkolabovala při koncertu v Čáslavi, ztuhnula mi krev v žilách a od té doby jsem byla myšlenkami jen u ní.

27.3.2017 v 20:20 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 342 | Diskuse

Karel Trčálek

My si paní Šichtařovou vzít nedáme!

Můj článek je samozřejmě jen trapnou parodií, nepodarkem. Ale o tomtéž, o čem píše nejnověji paní Š., psaly třeba už před měsícem Lidové noviny, i když pravda, trochu erudovaněji (LN 28.02. "Česko je v daních solidární už dnes")

27.3.2017 v 18:00 | Karma článku: 12.64 | Přečteno: 960 | Diskuse
Počet článků 396 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3269

Jsem

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.