Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Semínka svobody, aneb smysl svátku Pesach

21. 04. 2016 10:17:09
V dávných dobách, kdy se v Mezopotámii lidé řídili zemědělským kalendářem, oslavovali Nový rok dvakrát.

Jednou to bylo zjara, kdy se probouzí příroda a začínají polní práce, podruhé na podzim, kde je sklizeno a začíná doba užívání plodů. Stejně slavili počátky roku i Izraelci, podzimní Nový rok nám zůstal zachovaný jako Roš ha-šana, ale oslavujeme také jarní svátek Pesach, o kterém Tanach přikazuje: „Tento měsíc vám bude počátkem měsíců. Bude pro vás prvním z měsíců roku.“ (Ex 12,2).

Někdy zapomínáme na zakladatelský význam svátků Pesach. Jsou to svátky, kdy se tvoří další rok, kdy stejně jako o Roš ha-šana počíná další cyklus. Můžeme doufat, že tento rok bude dobrý, staré bude vymeteno jako Chamec (kvašené potraviny) a začne se pěkně s čistým stolem. Je to ovšem také počátek izraelského národa. Z otroků se rodí boží lid. Děti Izraele prožívají jaro svých svobodných dějin. Stejně jako dávní zemědělci zasívali obilí a vítali nově narozená jehňata, vyjitím z Egypta bylo zaseto něco významného. Když zpětně pohlížíme na slavné události, zdá se nám, že tehdejší lidé prožívali jakousi velkolepou slavnost, vždyť mohli osobně hovořit s Mojžíšem, osobně překročili moře, osobně stáli pod horou Sinaj.

Ale je pravděpodobné, že účastníci všech velkých událostí si málokdy velikost své doby uvědomují. Semínka jsou teprve kladena do půdy, kdo ví, jak vysoké stromy z nich vyrostou a zda neuschnou dřív než si jich kdo všimne? Můžeme si představit zástup otroků, kteří již večer prvního dne, nebo druhý den pociťovali únavu a strach, viděli tenčící se zásoby vody a tušili faraónův hněv za zády. Oficiálně šli sloužit Hospodinu kamsi do neznáma, ale věděli, že to je nejistý podnik a že s nimi Mojžíš plánuje cosi, co se nebude Egypťanům líbit. Jistě se ozývalo brblání, že se Mojžíš, Áron a Mirjam chovají nezodpovědně a že to špatně skončí.

O tom brblání vcelku nezakrytě informuje i Tanach. Cesta pouští byla únavná, nebezpečná a zdála se nekonečná. Kdo z tehdejších poutníků považoval událost vyjití z Egypta za počátek slavných dějin? Jistě, duchovní představitelé, kněží, proroci, Mojžíšova rodina a jistě i vzdělaní předáci tušili a věděli, že jde o mnoho, že jde snad o všechno, ale ti prostí lidé zřejmě jen šli a doufali, že se večer najedí a napijí, že je nezabije nepřítel, že je neuštkne had a nesklátí nemoc. Po první euforii si cenu nově nabyté svobody asi moc neuvědomovali.

Když slavíme Seder, slavíme fakt, že vykročením ke svobodě začaly dějiny Izraele jako svobodného národa. S odstupem již víme, že svoboda je tak cenná, že je garantována samotným Hospodinem a že si její počátek připomínáme po více než tři tisíce let. Ale během cesty pustinou si lidé možná mnohokrát kladli otázku, zda ta únava, bída a nejistota jsou tou očekávanou svobodou, a cítili se možná podvedeni svými vůdci. Namísto kvetoucích zahrad, slavností a zpěvu je čekala jen prašná a skalnatá země, jíž procházela vojska nepřátel. Svoboda na poušti nebyla příliš veselá, jak si vůbec užívat svobodu v koloně putníků ve dne a v noci v táboře hlídaném strážci před šelmami a nájezdníky? Osvobození vždy začíná jako malé zrnko zaseté zjara do země, setba s nejistou budoucností, cosi nepatrného, zdánlivě bezvýznamného. Možná zrnko sezobne pták, možná ani nevzejde, možná vzklíčí, ale seschne v žáru slunce. Ale i ty nejvyšší stromy jsou ve svých počátcích nepatrnými semínky.

Žijeme v době, kdy o své svobodě pochybujeme, mnoho lidí se ptá, zda naše svoboda není jen iluze. Jsme v situaci uprchlých otroků, kteří strádají v poušti nejistot a obav, ohlížejí se nazpět k jistotám plných hrnců a říkají, že otrokáři vlastně nebyli tak špatní. Jdeme pustinou a za zády se nám formují kruté mocnosti a démoni minulosti, namísto slibných vyhlídek vidíme jen nebezpečí a bídu. Přesto víme, že semínko svobody již bylo zaseto, že leží neviděno v hlíně a že vzejde. Na nás je, abychom je zalévali, abychom odháněli ptáky a abychom věřili, že nám za čas poskytnou stín větve košatého vonícího stromu.

----

Autor: Věra Tydlitátová | čtvrtek 21.4.2016 10:17 | karma článku: 21.59 | přečteno: 355x

Další články blogera

Věra Tydlitátová

Nevinné Rusko? Nikoliv

Manipulace s dějinami je mocnou zbraní propagandy. Krádež dějin je zločin. Ve dnech okolo smutného výročí 21. srpna na sociálních sítích čítám,

22.8.2017 v 9:29 | Karma článku: 32.51 | Přečteno: 1021 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Milan Štěch asociální

Předseda senátu Milan Štěch chce omezit svobodné podnikání a nahnat lidi do montoven. S unikátním návrhem přišel na odborovém sjezdu KOVO v Olomouci.

16.6.2017 v 10:15 | Karma článku: 32.96 | Přečteno: 1256 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Pesach, svátky Vyprávění o svobodě

Svátek Pesach je jedním z nejstarších svátků, jeho popis známe již z Tóry a jeho kořeny sahají až do temných věků dávných kočovných pastevců a prvních rolníků.

11.4.2017 v 9:38 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 431 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Parlamentní listy - Nikdo nám nediktuje, o čem smíme lhát

Sdílíte-li Parlamentní listy, zemře jedno hebounké, bezbranné koťátko. Tak zní hláška z facebooku, jíž diskutéři odmítají šířit nejvulgárnější manipulativní bulvár.

20.3.2017 v 9:58 | Karma článku: 27.08 | Přečteno: 2467 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Bude EET zavedeno i v kostelích?

Že se církev dnes musí chovat jako podnikatel je pochopitelné, nějak se živit musí. Na druhé straně všichni podnikatelé by měli mít stejné podmínky.

22.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Eva Sádecká

Radost jako dar?

Co udělat každý den pro svou radost, když pro každého znamená něco jiného? To víme, nejspíše sami, jaká je ta naše. Skrytá, tichá, bouřlivá, neutuchající, osvobozující, pulsující? Nadšená, milující, zářící? A jak vlastně vzniká?

21.9.2017 v 21:43 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Libuse Palkova

Počítání italských oveček

Počítat do padesáti je teoreticky naprostá brnkačka, ale pokud máte přepočítat padesát hemžících se Italů. kteří chvíli nepostojí a neustále se rafinovaně přemisťují a přelévají jak zrnka písku, končí všechna sranda.

21.9.2017 v 19:30 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 344 | Diskuse

Vratislav Kozak

Je sponzoring nejvyšší fotbalové a hokejové ligy pivovary smysluplný?

Tento příspěvek byl odpřednášen na konferenci v Bratislavě v roce 1999. Ukazuje, že se ve vrcholovém sportu spotřebovává hodně prostředků, výsledky reprezentace tomu však neodpovídají.

21.9.2017 v 17:51 | Karma článku: 4.14 | Přečteno: 187 | Diskuse

Lenka Šimková

Riskla jsem to… jsem knihovnice

„Budu knihovnicí,“ oznámila jsem kdysi hrdě doma při vyplňování přihlášky na vysokou školu... „Hm, nevypadáš jako někdo, kdo by pracoval v knihovně,“ odvětil tenkrát zamyšleně můj otec a nezvedl oči od knihy.

21.9.2017 v 16:42 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 547 | Diskuse


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.