Nový rok stromů - Tu bišvat 5776
Jeden z menších svátků je však mimořádný, neboť neoslavuje ani dějinnou událost, ani zázračný Hospodinův zásah, ani práci lidských rukou. Jde o oslavu přírody, oslavu soužití lidí a stromů. Tu bišvat, čili Patnáctý ševat, je zván Nový rok stromů.
Dávní proroci a vykladači Písma měli spoustu práce s tím, aby odvrátili Izraelce od pohanského kultu stromů, který byl na Předním východě velmi rozšířený. Dalo by se čekat, že ve snaze odstranit kanaánské vlivy odmítnou naši učenci i každý náznak úcty ke stromům jako určitý typ modlářství. Ale není tomu tak. V knize Berešit čteme, že náš praotec Abraham zasadil poblíž Beer-ševy tamaryšek, jindy pobýval v posvátném háji. Také jiní izraelští hrdinové soudili, trůnili, učili a bývali pohřbíváni pod významnými stromy. Bibličtí pisatelé tyto vzpomínky nevyřadili z textu, neměli potřebu je cenzurovat, nebo omlouvat. Moudře zde ponechali svědectví, že stromy nejsou majetkem pohanské svatyně a kultu, ale že mají své místo i mezi dětmi Jisraele.
Již více než 2000 let se slaví Nový rok stromů jako oslava příchodu jara a probouzení se přírody v Zaslíbené zemi. Tento svátek připomíná plodiny, které sytí člověka a které jsou také dílem jeho rukou, ovoce stromů a dary země, jejichž prvotiny byly přinášeny do chrámu, ale je také oslavou všech stromů, i těch, které rostou planě a nemají jiný úkol než oslavovat Hospodina a být domovem a pokrmem pro ptactvo a zdrojem stínu pro všechny tvory.
Ve svátku Tu bišvat překračuje judaismus rámec kultury, civilizace, náboženství a lidské komunity a připomíná důležitost a krásu mimolidského stvoření. Stromy jsou vzpomínkou na rajskou zahradu, kde podle mystika Moše ben Nachmana byly pěstovány samotným Stvořitelem jako jeho vlastní majetek. Hospodin nenechal Adama, aby je ošetřoval, ale sám je sázel, pečoval o ně a dal jim výsadu rozrůstat se a navěky nést plody: „Jejich kořen neodumře v zemi, jejich kmen nezahyne v nečistotě. Nepotřebují nikoho, kdo by je šlechtil a prořezával . Vždyť kdyby potřebovaly péči, kdo by je štípil poté, co jim byl odňat člověk? To tedy je význam toho, že je Bůh vysadil, jsou jeho štípením, dílem jeho rukou, a tak tomu bude navěky.“
V moderní době je zájem o stromy a o přírodu vůbec zvlášť aktuální, protože naše svévolné a lhostejné zacházení se stvořením může vést k netušené zkáze světa. Kniha Berešit připomíná selhání člověka v zahradě Éden, také my stojíme před podobným nebezpečím, jako první lidé ztratili vinou své chtivosti ráj, my můžeme vinou své chtivosti a pýchy ztratit živou přírodu. Nový rok stromů, který letos připadá na 25. ledna (erev – předvečer již na 24. ledna), nám všem připomíná odpovědnost za naši planetu.
-----------
Psáno pro Židovská obec Brno
Původní článek na blogu iDNES byl vymazán hackery, proto jej nyní publikuji znovu.
---------------------------------------------
Věra Tydlitátová
Válečná zranění
Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.
Věra Tydlitátová
Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi
Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.
Věra Tydlitátová
Zklamaly elity národa?
Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...
Věra Tydlitátová
Putlere, blíží se březnové ídy
Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:
Věra Tydlitátová
Po volbách
Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.
Věra Tydlitátová
Tolkien v pohledu religionisty
Když kolega Pavel Hošek avízoval vydání své studie o Tolkienově spiritualitě, dalo se očekávat, že v naší zemi půjde o počin nanejvýš pozoruhodný a na poli religionistiky příjemně osvěžující.
Věra Tydlitátová
Erika Bezdíčková nás opustila
Je tomu více než deset let, co jsem v Brně poznala paní Bezdíčkovou. Od té doby jsem za ní jezdívala a díky ní jsme poznala nejen Brno, ale i část jižní Moravy.
Věra Tydlitátová
Disidenti ve vatě a v brokátu
Dlouho jsem se snažila pochopit myšlení a motivy paní Lipovské. Poslechla jsem si její rozhovor, přečetla pár interview...
Věra Tydlitátová
Bojkoty Izraele jako pokrytecká nemoc západních intelektuálů
Boycott, Divestment and Sanctions Movement, česky Hnutí Bojkot, stažení investic a sankce, zkratkou BDS nebo Hnutí BDS, ...
Věra Tydlitátová
Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař?
Přemýšleli jste někdy nad názvem firmy Gilead Sciences pracující na léku Remdesivir, který nedávno přispěl k uzdravení Roberta Markoviče těžce zasaženého Covidem-19?
Věra Tydlitátová
Podbrdská spisovatelka Jana Poncarová
Mladá autorka Jana Poncarová vydala svoji rozsáhlou rodinnou ságu již před dvěma lety, nicméně do obecnějšího povědomí se kniha Podbrdské ženy dostává postupně.
Věra Tydlitátová
Úsvit módního intelektualismu
Před pár dny nás opustil skvělý rebel evropské filosofie Ladislav Hejdánek. Vzpomínáme na něj my, které učil v bytové univerzitě i na fakultě filosofické a kteří ho známe.
Věra Tydlitátová
Krize víří špinavé bahno
Pandemie čínské chřipky přináší mnoho nových zkušeností. Možná jen funguje jako čočka, která zvýraznila již stávající kvality mnoha statečných lidí, projevy solidarity, ale také temné obludnosti.
Věra Tydlitátová
Křeček a právo sodomské
Ve středu 19. února složil Stanislav Křeček slib veřejného ochránce práv do rukou xenofobního extrémisty Tomia Okamury, který je známý svým štítivým poměrem k pravdě a je z vůle českých mafiánů místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Věra Tydlitátová
Kdo parazituje na Lidicích?
V těchto dnech čteme o podivném angažmá novopečeného ministra kultury v Památníku Lidice. Lubomír Zaorálek vyzval k rezignaci ředitelku Mgr. Martinu Lehmannovou.
Věra Tydlitátová
První dáma české literatury
Dnes si připomínáme dvě stě let od narození Boženy Němcové. Kdo by neznal její pohádky, nebo Babičku? Veřejnoprávní média přinášejí řadu výborných dokumentů a adaptací jejích děl.
Věra Tydlitátová
O luskounech a jiných čínských masakrech
Když mi bylo dvanáct let, jeli jsme se školou na zájezd do Zoo ve Dvoře Králové na tehdy relativně nové safari.
Věra Tydlitátová
Hej, Slované...
Nic proti Slovanům, Germánům, Keltům atd., ale tohle všechno je haraburdí romatismu počátku 19. století.
Věra Tydlitátová
Belšasarova hostina na pražském Hradě
Prorok Daniel je postava, která ukazuje, jaký poměr má mít člověk ke zpupné moci. Píše se o něm, že se odmítl poklonit mocným. Bylo to dávno, pradávno, ale co se změnilo?
Věra Tydlitátová
Národní smrádek
Můj dědeček Karel byl italský legionář. Narodil se roku 1895 za císaře pána. On i jeho bratři měli ještě jména po členech císařského domu, protože, co naplat, císař František Josef byl mezi lidem dosti oblíben.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |