Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsme ve studené občanské válce

7. 01. 2016 11:02:01
Snad každý, kdo sleduje „hlas lidu“, totiž onen proud komentářů, úvah a stesků, kterými lidé ventilují své úzkosti a hněvy, nemůže přehlédnout stoupající počet výroků zavrhujících demokracii.

Nemám k dispozici žádná tvrdá data, abych tento trend dokázala, ale i bez nich jsou skepse a znechucení z veřejných věcí patrné. Odpor k demokratickému uspořádání je jen vrcholem celé hory podobných animozit: vůči liberální společnosti s jejími svobodami a lehkomyslností, vůči politice po listopadu 1989, vůči západnímu světu, tedy vůči USA a Evropě, vůči Izraeli, vůči NATO, vůči věřícím, vůči cizincům, vůči menšinám, dokonce vůči důchodcům, sirotkům a postiženým...

Putin je katalyzátor

Teprve v posledních letech a měsících se stále zřetelněji vyjevuje, že tyto destruktivní nálady mají i svůj katalyzátor, snad jen jeden z mnohých, ale aktuálně nejsilnější. Tím katalyzátorem je příval ruské, rozuměj putinovské, propagandy, která dříve nenápadně, ale nyní již otevřeně vyvolává nacionalistické vášně a barvotiskové vzpomínky na předlistopadový sovětizovaný ráj, útočí na tradiční hodnoty naší svobodné, tolerantní, ale také zlenivělé evropské společnosti.

Putinovské Rusko se dopustilo zjevné a nepopiratelné agrese vůči sousednímu suverénnímu státu, již to by mělo stačit k jednoznačnému postoji Středoevropanů, nehledě na historickou paměť a na tvrdou zkušenost s ruskou hegemonií. V České republice však již probíhá studená“ „občanská“ „válka“: na jedné straně stojí občané vyznávající prozápadní, liberální a demokratické principy včetně ochrany lidských práv a svobody, na druhé straně stojí ti, kteří nejen omlouvají, ale dokonce vítají napadení Ukrajiny, stejně jako nekriticky oslavují každý krok a výrok ruského prezidenta a odsuzují vše, co přinesl listopad 1989.

Jistě, rozdělená společnost v našich zemích je již velmi dlouho, jdeme-li časem zpět, dojdeme snad k reformaci, ne-li ještě dále. „Dvojí lid“ v našich zemích býval rozdělený tu vírou, tu jazykem, tu národní identitou, tu vztahem k panovníkovi či k republice, v novější době poměrem k nacistickému či ke komunistickému režimu. Podobnou krizí si prošla viktoriánská Anglie v 19. století. Konzervativní politik a spisovatel Benjamin Disraeli popsal tento rozkol v románě „Sybil aneb Dva národy“. V jeho době šlo o bohaté a chudé Brity, kteří stáli proti sobě jako cizinci. Viktoriánská společnost díky rozvaze svých politiků a také díky silné parlamentní demokracii toto rozdělení překonala a vytvořila jeden houževnatý a životaschopný národ.

V rozdělenosti umíme žít

Nejsme jednotní a kdo ví, zda jsme kdy byli. Ale naučili jsme se svou rozdělenost překonávat, žít s ní. Její hloubka a zničující síla se vyjevuje v dobách krizí, nebo, jako je tomu v posledních letech, v době nezasloužené svobody a z ní pocházející úzkosti a zmatku. Přiznejme si, že naši společnost kromě jiných těžkostí nyní rozděluje častá nemožnost dovolat se práva, mnohé zjevné nespravedlnosti a nezasloužené strádání těch, kteří vinou různých lotrů upadli do bídy. Je zřejmé, že oba poslední prezidenti svými výroky ono rozdělení zřejmě záměrně prohloubili.

Mentalita občanské války zde již je, a byť nejde o krvavý konflikt, je to skutečná krize, která nás oslabuje. Důvěra v demokracii u části občanů klesá a volání po silné ruce diktátora, nebo dokonce po vládě cizí mocnosti, můžeme slyšet stále častěji. Ti z nás, kdo brání demokracii, si jsou vědomi tohoto rozdělení a vzrůstající agresivity ve společnosti. Před námi je velice těžký úkol: nejen ubránit demokracii a důvěru v ní, to nebude tak těžké, neboť prakticky není jiné reálné alternativy, ale těžší bude udržet společnost při takové míře vzájemnosti, citlivosti, solidarity, rozvahy, moudrosti a střízlivosti, aby její rozdělení aktuálně doprovázené úmyslně vybičovanými vášněmi zůstalo pouze kratičkou epizodou společných dějin a aby nám zbyla energie na řešení skutečných krizí, kdy půjde o naše přežití.

----------

Psáno pro Svobodné fórum

-----------------------------

Autor: Věra Tydlitátová | čtvrtek 7.1.2016 11:02 | karma článku: 19.32 | přečteno: 937x

Další články blogera

Věra Tydlitátová

Pesach, svátky Vyprávění o svobodě

Svátek Pesach je jedním z nejstarších svátků, jeho popis známe již z Tóry a jeho kořeny sahají až do temných věků dávných kočovných pastevců a prvních rolníků.

11.4.2017 v 9:38 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 378 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Parlamentní listy - Nikdo nám nediktuje, o čem smíme lhát

Sdílíte-li Parlamentní listy, zemře jedno hebounké, bezbranné koťátko. Tak zní hláška z facebooku, jíž diskutéři odmítají šířit nejvulgárnější manipulativní bulvár.

20.3.2017 v 9:58 | Karma článku: 26.47 | Přečteno: 2242 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Nový rok stromů - Tu bišvat 5777

Staří Izraelci žili obklopeni mnoha národy a mnohdy nepřátelskými kmeny, které vnímali jako pohany, tedy jako lid věřící v cizí a nepravé bohy.

11.2.2017 v 8:08 | Karma článku: 13.88 | Přečteno: 185 | Diskuse

Věra Tydlitátová

Chanuka je pro všechny

V podvečer 25. dne měsíce kislevu, což je letos 25. prosince, zapalujeme první svíčku na chanukiji. Tehdy je předvečer radostného a silně symbolického osmidenního svátku Chanuka, který končí 3. tevetu, letos tedy 1. ledna 2017.

25.12.2016 v 11:05 | Karma článku: 14.47 | Přečteno: 464 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Monogamie

Někdy se objeví téma, ke kterému se každý vyjadřuje po svém, ikdyž se zdá, že vše už bylo řečeno, ale kolik lidí, tolik názorů a někdy nejde o to najít něco nového jako spíš podívat se nově na notoricky známou věc

27.4.2017 v 0:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse

Jitka Bajzová

Skoro modelka

Zjistila jsem, že do modelky mi chybí pouze jedna jediná věc. Vsadím se, že jste na tom stejně. Pány nevyjímaje.

26.4.2017 v 19:19 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 424 | Diskuse

Karel Trčálek

Bloger roku 2016 má svého vítěze. Je jím zdravý rozum

Zdravý rozum, na první pohled taková docela obyčejná věc. Ale kdo ho ve skutečnosti má? Kdo skutečně stojí tam, kde má stát?

26.4.2017 v 18:34 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 519 | Diskuse

David Vlk

První kapitola knížky, kterou nikdy nedopíšu.

V brajglu na posteli se něco zamrvilo a něco zpocenýho se převalilo na bok ke mně zády. Zpod peřiny vykoukla macatá zarudlá zadnice!

26.4.2017 v 17:48 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 484 | Diskuse

Karel Trčálek

Odvolatelnost politiků? Já bych odvolal Okamuru

Schválně, můžeme si vyzkoušet, jak moc to pan Okamura myslí vážně. Tímto vás, pane Okamuro, odvolávám z Vaší funkce. Tak co, pochlapíte se?

26.4.2017 v 17:32 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 334 | Diskuse
Počet článků 397 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3264

Jsem

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.