Jakešova mlátička není komunistický fízl
Českou mediální i hospodskou sférou totiž aktuálně hýbe spor, zda sousloví „komunistický fízl“ označuje obecně kdejakého slouhu totalitního bolševického režimu, nebo speciálně pouze toho pána nebo paní, kteří pro peníze či z vlastní blbosti a zloby chodili na policii, či se stýkali se svými agenty a donášeli na bližní. Podle tohoto precizního vymezení má pan soudruh Zdeněk Ondráček pravdu, když po svém poslaneckém kolegovi Miroslavu Kalouskovi žádá omluvu. Miroslav Kalousek nazval soudruha politika Jakešovým komunistickým fízlem, což je značně nepřesné, protože pan soudruh sice mlátil holky na Národní třídě, ale na bližní ani na nepřátele lidově demokratického zřízení nepráskal, alespoň mu to nikdo nedokázal.
Je vlastně podivné, že v té záplavě lží, pomluv a dehonestací jakož i vulgarit, kdy se zdá, že cokoliv žalovat a proti čemukoliv protestovat nemá smysl, neboť je to neužitečná ztráta času, ne-li peněz, žádá bývalý esenbák omluvu za vcelku krátkou a neurčitou invektivu. Ale budiž, čest politika je jiného řádu než čest plebsu, pohybuje se ve vyšších finančních kategoriích a bývá nedůtklivá jak stará panna. To, že se soudruh esenbák ohradil, není nic špatného, alespoň se uvidí, jak je to s fízly a se ctí komunistické mlátičky. A vůbec by nebylo zlé, kdyby čest bývalé komunistické mlátičky byla hájena stejně důsledně jako čest každého občana.
Zdeněk Ondráček zde hájí esenbáckou čest oproti cti estébácké, která asi také nějaká je. Možná se dočkáme nějakého protestu proti potupení estébácké cti, doba je tomu již nakloněna. Termínem „fízl“ bývali podle soudruha Ondráčka označováni estébáci, nikoliv esenbáci. Já osobně vím, že jsme slovem fízl označovali kdejakého policejního šíbra od donašečů, práskačů, goril u výslechu, pochůzkářů až po dopraváky, ale budiž, přesnost nikdy neuškodí. Podívejme se na slovo fízl, neboť je to slovo velice zajímavé. Vyskytuje se dokonce v lidové písni, původně prý ruské, kde je vyčítáno jisté Máně, že chodila s fízly a že to dělat neměla.
Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že slovo fízl je tajný policista, udavač. Tedy by mělo jít pouze o nějakého agenta či o policistu, který se vyskytuje na zapřenou, bez uniformy. Když soudruh Ondráček na Národní třídě mlátil holky, uniformu na sobě měl, tedy fízlem nebyl. V tom směru se dožaduje omluvy právem. Pavel Eisner, velký milovník a znalec češtiny, uvádí, že jde o slovo původně z vězeňského argotu, Michal Novotný, autor knihy „Ze zákulisí slov“, tvrdí, že v etymologickém slovníku nalezl mínění, že jde o slovo pocházející z latinského termínu fiducius, důvěrník. Od stejného základu ostatně pochází i slovo konfident, což je korektní označení fízla.
Jiří Rejzek pak ve svém Českém etymologickém slovníku předkládá podle mého názoru nejpravděpodobnější původ slova fízl, má jít o termín z německého argotu, kde označuje „nesympatického člověka, pasáka, zrádce“. Historicky pak pochází ze středohornoněmeckého slova „visel“, což je vulgární označení pánského přirození, tedy asi totéž co staročeské označení kohouta, či brněnské slovíčko šulin.
Zdá se, že původně slovo fízl neoznačovalo jen agenty či tajné policisty, ale obecně výkonné orgány nenáviděné státní moci, ne-li vůbec všelijaké šíbry. Pak by ovšem měl Zdeněk Ondráček pozici těžší, neboť by musel dokázat, že esenbácká mlátička není žádný „viesel“. Tak jako tak, ať se již Miroslav Kalousek omluví či neomluví, ať třebas zaplatí pokutu něco přes padesát tisíc, Zdeněk Ondráček se již nezbaví lidové přezdívky, kterou mu hromadně přilepují smějící se bestie na internetu. A navíc nás tato epizoda z malých českých dějin trochu poučila o krásách češtiny, která je chrámem i tvrzí, ale možná i soudní síní, kde se vykonává nadčasová a neúplatná spravedlnost.
---------------------------------------
Související odkazy: Video se Z. Ondráčkem ze srpna 1988 ZDE a z ledna 1989 ZDE
----------------
Psáno pro První zprávy
--------------------------------------
Věra Tydlitátová
Válečná zranění
Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.
Věra Tydlitátová
Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi
Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.
Věra Tydlitátová
Zklamaly elity národa?
Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...
Věra Tydlitátová
Putlere, blíží se březnové ídy
Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:
Věra Tydlitátová
Po volbách
Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.
Věra Tydlitátová
Tolkien v pohledu religionisty
Když kolega Pavel Hošek avízoval vydání své studie o Tolkienově spiritualitě, dalo se očekávat, že v naší zemi půjde o počin nanejvýš pozoruhodný a na poli religionistiky příjemně osvěžující.
Věra Tydlitátová
Erika Bezdíčková nás opustila
Je tomu více než deset let, co jsem v Brně poznala paní Bezdíčkovou. Od té doby jsem za ní jezdívala a díky ní jsme poznala nejen Brno, ale i část jižní Moravy.
Věra Tydlitátová
Disidenti ve vatě a v brokátu
Dlouho jsem se snažila pochopit myšlení a motivy paní Lipovské. Poslechla jsem si její rozhovor, přečetla pár interview...
Věra Tydlitátová
Bojkoty Izraele jako pokrytecká nemoc západních intelektuálů
Boycott, Divestment and Sanctions Movement, česky Hnutí Bojkot, stažení investic a sankce, zkratkou BDS nebo Hnutí BDS, ...
Věra Tydlitátová
Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař?
Přemýšleli jste někdy nad názvem firmy Gilead Sciences pracující na léku Remdesivir, který nedávno přispěl k uzdravení Roberta Markoviče těžce zasaženého Covidem-19?
Věra Tydlitátová
Podbrdská spisovatelka Jana Poncarová
Mladá autorka Jana Poncarová vydala svoji rozsáhlou rodinnou ságu již před dvěma lety, nicméně do obecnějšího povědomí se kniha Podbrdské ženy dostává postupně.
Věra Tydlitátová
Úsvit módního intelektualismu
Před pár dny nás opustil skvělý rebel evropské filosofie Ladislav Hejdánek. Vzpomínáme na něj my, které učil v bytové univerzitě i na fakultě filosofické a kteří ho známe.
Věra Tydlitátová
Krize víří špinavé bahno
Pandemie čínské chřipky přináší mnoho nových zkušeností. Možná jen funguje jako čočka, která zvýraznila již stávající kvality mnoha statečných lidí, projevy solidarity, ale také temné obludnosti.
Věra Tydlitátová
Křeček a právo sodomské
Ve středu 19. února složil Stanislav Křeček slib veřejného ochránce práv do rukou xenofobního extrémisty Tomia Okamury, který je známý svým štítivým poměrem k pravdě a je z vůle českých mafiánů místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Věra Tydlitátová
Kdo parazituje na Lidicích?
V těchto dnech čteme o podivném angažmá novopečeného ministra kultury v Památníku Lidice. Lubomír Zaorálek vyzval k rezignaci ředitelku Mgr. Martinu Lehmannovou.
Věra Tydlitátová
První dáma české literatury
Dnes si připomínáme dvě stě let od narození Boženy Němcové. Kdo by neznal její pohádky, nebo Babičku? Veřejnoprávní média přinášejí řadu výborných dokumentů a adaptací jejích děl.
Věra Tydlitátová
O luskounech a jiných čínských masakrech
Když mi bylo dvanáct let, jeli jsme se školou na zájezd do Zoo ve Dvoře Králové na tehdy relativně nové safari.
Věra Tydlitátová
Hej, Slované...
Nic proti Slovanům, Germánům, Keltům atd., ale tohle všechno je haraburdí romatismu počátku 19. století.
Věra Tydlitátová
Belšasarova hostina na pražském Hradě
Prorok Daniel je postava, která ukazuje, jaký poměr má mít člověk ke zpupné moci. Píše se o něm, že se odmítl poklonit mocným. Bylo to dávno, pradávno, ale co se změnilo?
Věra Tydlitátová
Národní smrádek
Můj dědeček Karel byl italský legionář. Narodil se roku 1895 za císaře pána. On i jeho bratři měli ještě jména po členech císařského domu, protože, co naplat, císař František Josef byl mezi lidem dosti oblíben.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |