Kam se poděly ty krásné prázdniny? O vodě
Na svahu zalesněného vrchu Čilina bývala studánka. Vždycky jsem se tam napila, i když jsem neměla žízeň. Byl to prostě zážitek a patřilo to k letnímu dni. Jednou jsem se naklonila nad hladinu a už už jsem začala pít, když vtom se ze dna zdvihla velká žába, vyděšená víc než já a zoufale mlela nohama. Strašně jsem se lekla toho obrovského hnědého skokana, který v zetlelém listí na dně nebyl vidět a kdoví kolikrát jsem už pila tu vodu, kde se máčel. Bylo mi asi šest let a už jsem věděla, že to není jen tak, že ta žába určitě nechodí čůrat na břeh. Ale dědeček mi vysvětlil, že do každé studánky žába patří, že čistí vodu a že to čůrání nestojí za řeč a nikomu ještě neublížilo. No fuj! Ale ze studánek piji dál, žába nežába.
Občas jsem chodívala na ryby s kamarádem Samem, sedali jsme nad zářivými hladinami a já se nechávala pohlcovat podivnou primitivní vášní, která měnila mou povahu tak, že já, milovnice zvířat, jsem bez zachvění napichovala a navlékala žížaly na háček a vraždila ulovené ryby a drala z nich lepkavé šupiny a vytrhávala jejich vnitřnosti, až jsem měla ruce celé od krve. Ale k rybaření patřilo i to pomalé a slastně uspávající přemítání nad lesklou vodou, šplouchání vlnek v bahnitém břehu, modrý záblesk ledňáčka, ty zámlky mezi řečí, vzpomínky na dřívější lovy, radost ze stmívání a z vůně rákosí. Sam je truhlář a nepotrpí si na intelektuální kecy, ale je nadšený a stále v extázi z vody, zvířat a stromů, a tak se s ním dobře povídá. A když se setmělo, zapálili jsme na břehu svíčku a čekali, jestli nepřijdou noční ryby. Se Samem bylo výhodné chodit na lov, protože jsem vždycky něco chytila. A pak se večerem nesla vůně pečených ryb a oslavovali jsme své zázračné rybolovy. Naposledy jsme byli se Samem na Borku a nachytala jsem v rybníce tři stříbrné cejny a malého kapříka. Už je to asi deset let.
A ta posedlost nekončila u udice, ale hltala jsem ryby v kteroukoli denní i noční dobu v jakékoli úpravě. A mlsně jsem čítala o Japonsku, kde tak rafinovaně a krásně upravují rozličné mořské tvory, snila jsem o pikantních těstíčkách a o bílém masíčku, chapadýlkách a klepýtkách, o pestrých ozdobách ze zeleninek a řas a o úžasných omáčkách na bělostné rýži. A o zemi, která je celá z ostrovů a nad ní vychází velké červené slunce. A po břehu chodí dámy se slunečníky a obdivují pokroucené černé borovice. A stále jsem toužila po moři. Když byl můj dědeček v zajetí na Sardinii, než vstoupil do italských legií, říkal mu jeho turecký kamarád: „Carlo mio, vy u vás doma nemáte moře? Tak do takové divné země se raději nevracej.“ Mnohokrát si na ta moudrá slova dědeček vzpomněl, když pak přišel Hitler a po něm komunisti a pak okupanti s pěti armádami, mnohokrát si povzdychl: „My bychom měli krásnou vlast, jen kdyby byla ostrovem v moři, bez sousedů, uprostřed vod.“
Jako dítě jsem se často o prázdninách toulala po polích pod Vršíčkem a sbírala kulaté kamínky. Při troše štěstí když jsem je rozbila, našla jsem uprostřed mušličku nebo dokonce trilobita. To byl teprve ten úžasný úlovek z pravěku! A tak mi dospělí řekli, že jsme tu kdysi měli moře, naše vlastní opravdové moře. Stačí se zasnít a už vidím měkké písečné dno ozářené sluncem, mělčinky laskané mírnými proudy a vlnkami a stovky čilých tvorečků, kteří víří množstvím nožiček a pozadu nebo bokem jako raci mizí zavrtáni do teplého písečku. Mimochodem: jak by asi chutnal trilobit?
Od té doby jsem byla u mnoha moří a stála na březích různých slavných řek, sjížděla peřeje a jezy, pila jsem z různých pověstných, léčivých, ba i zázračných pramenů, brodila se přes všelijaké potoky. Ale ty prázdniny už stejně tak nějak nejsou to, co byly dříve.
Věra Tydlitátová
Válečná zranění
Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.
Věra Tydlitátová
Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi
Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.
Věra Tydlitátová
Zklamaly elity národa?
Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...
Věra Tydlitátová
Putlere, blíží se březnové ídy
Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:
Věra Tydlitátová
Po volbách
Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
VIDEA TÝDNE: Potvrzený trest pro Feriho, živořící děti a Kobajašiho veleskok
Soud v Praze tento týden potvrdil exposlanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění. Strážníci...
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...