Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Cesta do Damašku 7 – Zvony v Zabadani

V současnosti se moje oči upírají k Sýrii. Mám tam přátele, navštívila jsem tu zemi před dvěma roky. Z mnoha míst, kde jsme pobývala, nezůstal dnes kámen na kameni. Tyto texty jsou vzpomínkou na mír.

V Zabadani jsem bydlela v rodině přítele Issy, který pochází ze starobylého a vznešeného rodu, který přišel kdysi z Libanonu, jeho předkové byli vlastníci půdy, soudci, vojáci, předáci a jeden dědeček byl policejním důstojníkem a poslancem parlamentu a bojoval na koni s mečem v pravici s Francouzi. Přesněji řečeno jsem bydlela v domě jeho maminky, opravdové dámy a vládkyně rozvětveného rodu. Její tři synové, sami již dědečkové, jí prokazovali nesmírnou úctu a oddanost.

Navštívili jsme starého pána, důchodce, který jen pro vlastní radost příležitostně provozuje malý krámek s domácími potřebami. Otevírá ho jen podle nálady a na žádost přátel. Seděl za stolem, nabídl nám čaj a nechal přítele vybírat ručníky a trička. A zatím na mne upřel pronikavě modré oči, které zdejší lidé kupodivu také někdy mají stejně jako světlé vlasy, a pateticky zvolal: „Jsou ve vaší zemi taky takové rody? Takové rody jako je tuhle rod našeho pána? Jeho dědeček nosil turban, v ruce hůl a jezdil na koni, bojoval s nepřítelem!“ Připustila jsem, že i u nás jsou takové rody, ale zapomněli jsme na ně i na naši minulost. Moji předkové byli obyčejní kováři, znám svůj rodokmen do 16. století, ale to je spíš výjimka a turban ani hůl mí předkové nenosili, byť na koni asi také jezdili, ale byl to těžký kůň selský.

Jeli jsme pak městem a z otevřených dveří srdečně zdravili mého vznešeného přítele křesťané. A on mi vyprávěl: „Před asi sto lety si zabadanští křesťané chtěli zavěsit na kostel zvony. Ale okolo bydlely tři významné a mocné zabadanské rodiny, které zdejší křesťany různě šikanovaly a zvony jim nechtěly dovolit. Tak šli zástupci křesťanů za mým pradědečkem a prosili ho o pomoc. Můj pradědeček poslal své mládence za představenými těch rodin a vzkázal jim: „Nedotknete se křesťanů, ani jejich zvonů!“ To tehdy stačilo, porušení toho zákazu by znamenalo veliké, opravdu veliké problémy.“ Přítel neřekl, jakého druhu by ony problémy byly, ale bylo to vcelku jasné, nebylo třeba přidávat drastické detaily.

„Křesťané si na věž zavěsili zvony a každou neděli jimi zvoní, od těch časů až podnes. A všichni říkají našim lidem „bratranci“ a jsou naši přátelé. Naše rodiny mají ty nejlepší vztahy a navzájem si pomáháme.“ Být předákem v tradiční rodině je velká čest, ale nese to s sebou i nepohodlí. Zástupy prosebníků, klientů a příbuzných se trousily každý večer do salónu a vzdávaly poctu přítelově mamince, příteli a jeho bratrům, přednášely své prosby o přímluvu, radu a pomoc, líbaly a objímaly představitelku toho vznešeného, i když nyní zchudlého rodu a při čaji rozebíraly své problémy, starosti s dětmi, práci, nemoci a jiné běžné životní trable. V roli hosta jsem u těch sezení byla přítomna, všichni se mi představili a s každým jsem si také vyměnila pár zdvořilostních slov. Nebylo těžké poznat, že pro všechny členy rodiny je to již únavné a když se audience táhly až do půlnoci, maminka jednou projevila nevůli: „Je správné přijít pozdravit, ale neměli by tu tak vysedávat.“ A jednou můj přítel své roli patriarchy uprchl, posadil mne do auta a ujel se mnou nad noční město, aby na chvíli unikl z toho mumraje.

Procházeli jsme lázeňským městem Bloudani, jeho nočními ulicemi a dívali se na zářící zabadanské údolí. Město jiskřilo tisíci světly, ale Východní hora i Antilibanon byly černé a pusté. Lidé tady do hor nechodí. Ale lidé tady mají k sobě hodně blízko. Koupili jsme si falafel zabalený v tenkém chlebě jako v balíčku a jeli pro čerstvou vodu k prameni. U pramene stály děti, čekaly, až jim nateče voda do nádob a zatím se bavili kluci s holkama, vytahovali se, smáli se. Čekala jsem také a přála si, aby i u nás byli lidé tak laskaví a pohodoví. Tušila jsem, že po návratu už tenhle bezstarostný, veselý smích neuslyším.

———————–

Foto autorka:

1. Pohled do zabadánského údolí od citadely

2. Zasněžená hora Hermon - Džebel Šejch ze silnice k  Zabadani

3. Fíky u Zabadani

4. Bludani v noci

5. Tradiční dřevěný strop syrského domu

———

-----

Autor: Věra Tydlitátová | úterý 15.10.2013 10:33 | karma článku: 14,64 | přečteno: 297x
  • Další články autora

Věra Tydlitátová

Válečná zranění

Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.

8.11.2022 v 10:21 | Karma: 8,60 | Přečteno: 121x | Diskuse| Miniblogy

Věra Tydlitátová

Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi

Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.

9.9.2022 v 9:50 | Karma: 11,96 | Přečteno: 286x | Diskuse| Ostatní

Věra Tydlitátová

Zklamaly elity národa?

Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...

16.8.2022 v 11:16 | Karma: 19,27 | Přečteno: 598x | Diskuse| Ostatní

Věra Tydlitátová

Putlere, blíží se březnové ídy

Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:

12.3.2022 v 17:03 | Karma: 29,86 | Přečteno: 930x | Diskuse| Ostatní

Věra Tydlitátová

Po volbách

Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.

13.10.2021 v 11:33 | Karma: 19,54 | Přečteno: 996x | Diskuse| Společnost

Věra Tydlitátová

Tolkien v pohledu religionisty

Když kolega Pavel Hošek avízoval vydání své studie o Tolkienově spiritualitě, dalo se očekávat, že v naší zemi půjde o počin nanejvýš pozoruhodný a na poli religionistiky příjemně osvěžující.

28.9.2020 v 10:46 | Karma: 12,35 | Přečteno: 551x | Diskuse| Kultura

Věra Tydlitátová

Erika Bezdíčková nás opustila

Je tomu více než deset let, co jsem v Brně poznala paní Bezdíčkovou. Od té doby jsem za ní jezdívala a díky ní jsme poznala nejen Brno, ale i část jižní Moravy.

24.9.2020 v 13:25 | Karma: 20,54 | Přečteno: 736x | Diskuse| Brno

Věra Tydlitátová

Disidenti ve vatě a v brokátu

Dlouho jsem se snažila pochopit myšlení a motivy paní Lipovské. Poslechla jsem si její rozhovor, přečetla pár interview...

16.6.2020 v 8:23 | Karma: 28,57 | Přečteno: 1563x | Diskuse| Ostatní

Věra Tydlitátová

Bojkoty Izraele jako pokrytecká nemoc západních intelektuálů

Boycott, Divestment and Sanctions Movement, česky Hnutí Bojkot, stažení investic a sankce, zkratkou BDS nebo Hnutí BDS, ...

11.5.2020 v 9:41 | Karma: 29,01 | Přečteno: 597x | Diskuse| Občanské aktivity

Věra Tydlitátová

Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař?

Přemýšleli jste někdy nad názvem firmy Gilead Sciences pracující na léku Remdesivir, který nedávno přispěl k uzdravení Roberta Markoviče těžce zasaženého Covidem-19?

7.5.2020 v 9:11 | Karma: 5,77 | Přečteno: 216x | Diskuse| Miniblogy

Věra Tydlitátová

Podbrdská spisovatelka Jana Poncarová

Mladá autorka Jana Poncarová vydala svoji rozsáhlou rodinnou ságu již před dvěma lety, nicméně do obecnějšího povědomí se kniha Podbrdské ženy dostává postupně.

6.5.2020 v 9:12 | Karma: 12,99 | Přečteno: 394x | Diskuse| Poezie a próza

Věra Tydlitátová

Úsvit módního intelektualismu

Před pár dny nás opustil skvělý rebel evropské filosofie Ladislav Hejdánek. Vzpomínáme na něj my, které učil v bytové univerzitě i na fakultě filosofické a kteří ho známe.

5.5.2020 v 19:11 | Karma: 18,91 | Přečteno: 973x | Diskuse| Ostatní

Věra Tydlitátová

Krize víří špinavé bahno

Pandemie čínské chřipky přináší mnoho nových zkušeností. Možná jen funguje jako čočka, která zvýraznila již stávající kvality mnoha statečných lidí, projevy solidarity, ale také temné obludnosti.

26.4.2020 v 17:56 | Karma: 21,09 | Přečteno: 721x | Diskuse| Politika

Věra Tydlitátová

Křeček a právo sodomské

Ve středu 19. února složil Stanislav Křeček slib veřejného ochránce práv do rukou xenofobního extrémisty Tomia Okamury, který je známý svým štítivým poměrem k pravdě a je z vůle českých mafiánů místopředsedou Poslanecké sněmovny.

25.2.2020 v 9:52 | Karma: 20,46 | Přečteno: 1477x | Diskuse| Osobní

Věra Tydlitátová

Kdo parazituje na Lidicích?

V těchto dnech čteme o podivném angažmá novopečeného ministra kultury v Památníku Lidice. Lubomír Zaorálek vyzval k rezignaci ředitelku Mgr. Martinu Lehmannovou.

5.2.2020 v 10:42 | Karma: 45,00 | Přečteno: 8236x | Diskuse| Kultura

Věra Tydlitátová

První dáma české literatury

Dnes si připomínáme dvě stě let od narození Boženy Němcové. Kdo by neznal její pohádky, nebo Babičku? Veřejnoprávní média přinášejí řadu výborných dokumentů a adaptací jejích děl.

4.2.2020 v 12:53 | Karma: 16,47 | Přečteno: 627x | Diskuse| Kultura

Věra Tydlitátová

O luskounech a jiných čínských masakrech

Když mi bylo dvanáct let, jeli jsme se školou na zájezd do Zoo ve Dvoře Králové na tehdy relativně nové safari.

17.1.2020 v 9:33 | Karma: 25,69 | Přečteno: 897x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Věra Tydlitátová

Hej, Slované...

Nic proti Slovanům, Germánům, Keltům atd., ale tohle všechno je haraburdí romatismu počátku 19. století.

27.8.2019 v 9:21 | Karma: 16,89 | Přečteno: 578x | Diskuse| Miniblogy

Věra Tydlitátová

Belšasarova hostina na pražském Hradě

Prorok Daniel je postava, která ukazuje, jaký poměr má mít člověk ke zpupné moci. Píše se o něm, že se odmítl poklonit mocným. Bylo to dávno, pradávno, ale co se změnilo?

13.7.2019 v 8:33 | Karma: 18,24 | Přečteno: 706x | Diskuse| Politika

Věra Tydlitátová

Národní smrádek

Můj dědeček Karel byl italský legionář. Narodil se roku 1895 za císaře pána. On i jeho bratři měli ještě jména po členech císařského domu, protože, co naplat, císař František Josef byl mezi lidem dosti oblíben.

17.9.2018 v 10:08 | Karma: 24,10 | Přečteno: 962x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 427
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3415x
Jsem