VI. Pokusy o krádež dějin - 3. Popření dějin jako zbraň

V minulém pokračování této studie jsme se seznámili s rádobyvědeckou argumentací jednoho z předních demagogů slovenské a české neonacistické scény, s "dílem" Nidala Saleha. Není jistě třeba dokládat hlavní ideologické teze pana Saleha dalšími výmluvnými citáty. Za pozornost však strojí další argument manipulátorů dějin, který Saleh rovněž zmiňuje, který však dále rozpracovávají jiní. Je jím existence Chazarské říše.

JeruzalémV.Tydlitátová

            Fakt, že vládcové jednoho státu v osmém století konvertovali k judaismu, bývá silně vyzdvihován jako doklad toho, že dnešní Židé nejsou potomky biblických Izraelců, ale že jde výlučně o potomky Chazarů.(1)             

            Jakýsi Peter Beter (jde zřejmě o pseudonym) na známém protižidovském webu(2) publikuje „historickou“ studii nazvanou „Tisíciletá válka mezi Ruskem a Chazary.“ Jde o typický text zatížený paranoickou teorií spiknutí, jádrem je však ono opakované ztotožňování dnešních Židů s Chazary, jež autor představuje jako barbarské, kruté a neustále intrikující proti ruskému křesťanství, ba proti celé lidské civilizaci.¨(3) Chazaři jsou údajně po tisíc let skrytě přítomni v ruské společnosti, snaží se ji zničit a jsou mimo jiné zodpovědní za bolševickou revoluci.             

           „Zhruba před dvěma lety jsem hovořil o boji mezi křesťany a bolševiky v Rusku od roku 1917. Současné události nelze pochopit bez vědomostí o tomto boji o kontrolu Kremlu během posledních šesti desetiletí. Ale tento boj je pouze částí většího historického obrazu. To, co vidíme dnes, přátelé, je vyvrcholením války, trvající více než tisíc let, mezi dvěma nejurputnějšími nepřáteli na zemi. Je to válka mezi Ruskem a Chazary.“ Autor pokládá propojení chazarské kultury s judaismem za zásadní pro formování budoucí židovské protiruské kolony: „Přes noc se celá nová skupina lidí, bojovní Chazaři, prohlásila za Židy -- adoptivní Židy. Chazarské království začalo být popisováno soudobými historiky jako "království Židů". Následující chazarští vládci přijímali židovská jména a koncem 9. století se Chazarské království stalo rájem pro Židy z ostatních zemí.“ Nechybí ani mírně rasistický výklad starých ruských dějin: „Mezitím krutá nadvláda Chazarů nad ostatními národy pokračovala v nezměněné podobě. Ale potom se na scéně objevil nový faktor. Během 8. století postupovali dolů po velkých řekách - Dněpru, Donu a Volze. Byli východní větví Vikingů. Byli známí jako Varangiané nebo jako Rusové. Jako ostatní Vikingové, Rusové byli stateční dobrodruzi a divocí válečníci; ale když se střetli s Chazary, Rusové často skončili placením dávek jako kdokoli jiný.“           

            Beter zde vykresluje obraz ušlechtilého nordického válečníka, který se stává obětí židovských manipulací, oblíbené téma stále se opakující v ideologii neonacismu. Autor nemá příliš starostí s historickými detaily, spojuje středověký judaismus s novodobým sionismem stejně lehce, jako pracuje s fakty Saleh: „Protože se pohybovali a žili mezi židovským lidem, chazarští Židé si předávali z generace na generaci pozoruhodné dědictví. Jedním z prvků dědictví chazarských Židů je militantní forma SIONISMU. Podle názoru chazarských Židů by země osídlovaná starověkým Izraelem měla být Židy znovu osídlena -- nikoli zázrakem, ale ozbrojenou silou. To je obsahem dnešního sionismu a je to síla, která vytvořila národ, který si dnes říká Izrael. Další důležitou součástí dědictví chazarských Židů je nenávist ke křesťanství a k ruskému lidu jako zastánci křesťanské víry. Křesťanství je vnímáno jako síla, která způsobila, že se staré takzvané království Židů, Chazarské království, zhroutilo. Chazaři chtějí obnovit svou nadvládu v Rusku -- a pokoušejí se o to již celé tisíciletí.“          

            Autor se pokouší oddělovat ortodoxní židy (píše s malým ž) od Izraelců, kteří jsou podle něj převlečenými Chazary, tím se pokouší dodat svým argumentům zdání nezaujatosti. To není nový postup, není však příliš věrohodný, neboť stejní autoři, kteří účelově vyjadřují úctu judaismu jako náboženství bez politických ambicí, jinde představují judaismus jako hlavní zdroj protikřesťanské ideologie. Spojením démonizovaných Chazarů s Izraelem dochází autor k jednoznačnému závěru: „… sionistický stát Izrael je podvod a krutý a nebezpečný žert na účet křesťanů, stejně jako židů. Chazarský stát, před tisíci lety nazývaný "Království Židů", byl parazit žijící z poplatků vymáhaných od podrobených lidí. Dnes podobně je přežití Izraele závislé na nekonečném toku podpory zvenčí. Rusové věří, že když je nezastaví, chazarští Židé zničí křesťanství pomocí sionismu a Rusko bolševismem; a tak křesťanští vládci v Rusku jsou nyní v ofenzívě proti svým odvěkým nepřátelům, Chazarům.“ Pozoruhodný je u tohoto autora také zřejmý ruský mesianismus, Rusové, popisovaní jako rasově nadřazení,  jsou představováni jako ochránci celého lidstva před Chazary-Židy.            

           Vzhledem k tomu, že manipulátoři dějin potřebují rozpojit kontinuitu židovstva s jeho antickými kořeny, zaměřují se někdy na Talmud, který dobře vyhovuje představě, že jde o jakési ideologické vyjádření nového, jiného a zlého judaismu, který je zcela odlišný od víry antického židovstva známého z Bible.V našich zemích je takovým bojovníkem proti Talmudu katolický aktivista Michal Semín,(4) ředitel Institutu sv. Josefa. Médii před jistou dobou proběhla polemika mezi ním a Benjaminem Kurasem a Rabi Jicchakem Seifertem.(5) Michal Semín se sám představuje jako konzervativní křesťan, rád užívá bojovnou rétoriku a sugeruje čtenářům, že je znalcem Talmudu. Cituje několik známých pasáží, které hanobí křesťany, nicméně není schopen uvést správně odkaz, je tedy zřejmé, že skutečný Talmud nejen není schopen číst v originále, ale ani jej neměl v ruce. Nicméně na webových stránkách různých krajně pravicových a neonacistických skupin vystupuje jako uznávaný expert. Stojí za zamyšlení, že se mu podařilo též proniknout do oficiálního deníku MF Dnes. Argumenty opřenými o několik špatně přeložených talmudských pasáží pak podpírá antisionistické útoky podložené nepříliš skrytým antijudaismem: „Blízkovýchodní spor je obtížně řešitelný z toho důvodu, že proti sobě stojí dva náboženské systémy, kterým chybí étos Ježíšova milosrdenství. Talmud má totiž ve své povýšenosti vůči Nežidům mnohem blíže k islámu než ke křesťanství.“(6)    

           Pro úplnost je však třeba dodat, že pan Semín má téměř stejnou nechuť k islámu a za ideální pokládá vytvoření dalšího „křesťanského“ státu na území dnešního Izraele: „Že jsou arabské státy schopné žít v příměří se židovským státem, to vidíme na příkladu Egypta či Jordánska. Snad by to bylo možné i s ostatními arabskými sousedy, ale předpokládá to kromě odzbrojení militantních islámských skupin také spravedlivou politiku Izraele vůči Palestincům a odchod Izraele z okupovaných území, a to včetně reálných podmínek pro vytvoření dvou samostatných států, případně i státu třetího, ve kterém by se mohli usadit křesťané, jejichž počet rapidně klesá v závislosti na růstu agresivity ze strany židovského státu i militantního islámu.“    

          Opět zde podobně jako v případě pana Betera staví pan Semín do protikladu k judaismu (a islámu) idealizované konzervativní křesťanství s jeho jedinečnými vlastnostmi. V případě pana Semína, militantního katolického aktivisty, je jedinečnou vlastností křesťanství „Ježíšův étos“, ať už si pod ním představuje autor cokoli, v případě pana Betera je to fakt, že jeho pravými nositeli jsou „stateční dobrodruzi a divocí válečníci“, totiž Rusové, potomci Vikingů. V případě pana Saleha je snad hlavní předností křesťanství, že jde o původní náboženství Palestinců. Také pan Saleh se snaží argumentovat Talmudem jako hlavním ideologickým spisem současného sionismu: „Židé a židovstvo jsou produktem Talmudu a jeho učení. Talmud dnes představuje totalitní diktaturu nad životy židů, ať si to uvědomují nebo ne. Talmud hraje v dnešním judaismu, stejně jako v minulosti, klíčovou roli.“(7)               

            Je příznačné, že stejně jako pan Semín, nezná pan Saleh ani historické pozadí vzniku Talmudu, ani není schopen jej číst v originále, ba ani nemá snahu seznámit se s ním alespoň v některém dobrém překladu, ale papouškuje oblíbené silně překroucené skandální útržky mimo kontext. „Základ talmudské ideologie je postaven na tezi - „My, židé na jedné straně, a ti druzí na straně druhé.“ Jádrem Talmudu je víra ve výjimečnost a výlučnost židů a jejich nadlidskou kvalitu. To najdete v celém jeho obsahu, ať už mluví o čemkoliv.“ Dále pan Saleh poučuje své čtenáře: „Židovská populace se skládá ze dvou skupin, Sefardi, čili orientální židé, a Aškenazi, neboli východoevropští židé. Sefardi jsou smíšeného původu, s významným elementem Arabů, Iránců, Kurdů a podobně. Aškenazi, kteří dnes tvoří většinu světové židovské populace, jsou z většiny chazarského původu. Tak převážná většina dnešních židů nemá semitický původ a nemá žádný etnický ani antropologický vztah s národy staré Palestiny.“(8) Další Salehova argumentace je nesena známými tezemi o zneužívání holocaustu ze strany sionistů k vydírání celého lidstva.                

           Označení německých a východoevropských Židů jako Aškenazim inspiruje mnohé vulgární diskutéry na internetových diskusích k psaní „Aschke-Nazi“(9) a podobně. Časté jsou argumenty, že Židé – Chazaři jsou zodpovědní nejen za bolševickou revoluci, ale rovněž za vzestup německého nacismu. Svědčí to o značné pestrosti antijudaistické a extrémně pravicové scény, neboť argument tohoto typu pochází z řad lidí blízkých českému neonacismu.               

           Slovenský Palestinec Nidal Saleh stejně jako čeští propagátoři přepisování dějin jsou prozatím v bezpečí,(10) nezdá se, že by existovala vůle k uplatnění některých platných zákonů proti těmto aktivitám. Na jiném českém webu(11) bylo možno po mnoho měsíců číst například tato slova anonymního autora, který se odvolává na Nidala Saleha, aniž byl kdokoliv stíhán:              

         „Myslím, že vůbec nestačí nějak bránit vzniku regionálních konfliktů. To je jen odsunutí, oddálení všech nemocí dnešního světa na nějakou příští, neurčitou dobu. JE TŔEBA ODSTRANIT SAMOTNOU PŘÍČINU dané situace. Jsou prostě nemoci, které se dají léčit a vyléčit POUZE OPERACÍ. Dnešní svět je ohrožován mnoha zhoubnými chorobami – ekologickou počínaje. Ale skutečně největší nebezpečí pro současný svět a pro jeho další existenci představuje rakovinný nádor zvaný ŽID. Pokud by druhá světová válka skončila jinak, byli by tito „lidé“ soustředěni třeba na ostrově Madagaskar nebo někde jinde, kde by nemohli škodit. Můj OSOBNÍ NÁZOR ovšem je, že i když mysteriózní podvod zvaný holocaust nikdy neproběhl, bylo by v zájmu dnešního světa, aby proběhl. To vůbec není „nelidský“ přístup a přání. Naopak – myslím, že je to projev největší reálné humanity vzhledem k příštímu osudu světa.“            

          Tímto alarmujícím citátem bych ráda zakončila. Domnívám se, že manipulace dějinami nezůstane dlouho v podzemí anonymních webů, ale stane se v blízké době reálným nebezpečím, proti němuž asi není nejúčinnější obranou právní postih, byť je důsledné stíhání  takových projevů podle platných zákonů naprosto nutné, ale cílená prevence ve formě kvalitní výuky dějin ve školách a v radikálním distancování se od patologických osobností, jakými jsou například výše zmínění „odborníci“. Společnost by na ně měla pohlížet stejně jako na podvodníky, násilníky a jiná opovrženíhodná individua a měla by žádat jejich stíhání. Velká odpovědnost zde leží na univerzitách, neboť od politické a mediální sféry nelze v našich zemích očekávat mnoho.

(Konec studie přednesené na konferenci Totalitarismus II. uspořádané na KSA FF ZČU v květnu r. 2006 a Totalitariosmus III. uspořádané v květnu 2007)

POZNÁMKY 

1) Viz: http://cz.altermedia.info/historie/kdo-jsou-dnesni-zide_2181.html Viz též: http://www.zvedavec.org/nazory_833.htm

2) http://www.radioislam.org/czech/czech_30023.htm 

3) Text se odvolává na publikaci Arthura Koestlera: „The 13th Tribe – The Khazar Empire and its Heritage“. Random House, New York. 1976. Stejné teze však propagoval již Henry Ford, známý americký podnikatel ve svém díle The International Jew, the World's Foremost Problem. Ve vydavatelství The Dearborn Independent v roce 1920. Toto dílo je dostupné na: http://www.jrbooksonline.com/Intl_Jew_full_version/ijtoc.htm. Dá se též koupit u vydavatelství Amazon jako paperback vydaný v roce 2004.

4) Mgr. Michal Semín (*1967) je bývalý ředitel Občanského institutu a ředitel Institutu svatého Josefa. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, ze které byl v roce 1989 za svou účast v Hnutí za občanskou svobodu. Po listopadu 1989 byl spoluzakladatelem Občanského institutu. Na přelomu let 2004 a 2005 z Občanského institutu vystoupil a založil Institut svatého Josefa. Zastává křesťanské konzervativní názory, za základ státu a společnosti považuje rodinu. Je odpůrcem interrupcí, homosexuálních svazků, feminismu a liberalismu.

5) Šlo o článek „Izrael jedná jako teroristé“ z MF Dnes. Na kritiku Benjamina Kurase pak reagoval Semín článkem „Pravda o Talmudu“ uveřejněném na: http://www.euportal.cz/ShowArticle.aspx?ArtId=859.

6) http://virtually.cz/?art=12140

7) http://cz.altermedia.info/uvahy-a-komentare/organizovane-zidovstvo-a-jeho-xenofobie_2207.html

8) http://cz.altermedia.info/uvahy-a-komentare/organizovane-zidovstvo-a-jeho-xenofobie_2207.html viz též: http://www.svedomi.cz/aktuality/a2005/rof_050423_saleh.htm

9) Několikrát na diskusním fóru Aktuálně.cz. Diskuse bývá po čase vymazávána pro svoji antisemitskou agresivní rétoriku, mnohé neakceptovatelné příspěvky však přetrvávají.

10) Viz kritika Salehovy knihy „Proč se vraždí v Izraeli – Palestinské memento“ od Jaro Franeka: www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2002/12/franek. Informace o knize viz: http://www.sionismus.cz/rs/article.php?id=361

11) http://[e-mail]/ Nyní jsou stránky nedostupné